„Nechoďte tam k tomu okraji, ať se to s vámi neutrhne,“ nabádá mě Robert Telvák, majitel lomu Žernovka ve stejnojmenné obci, která je součástí Mukařova v Praze-východ.
Lom zaměřený na těžbu a zpracování žuly působí svou hloubkou skutečně úctyhodně, od jeho dna nás dělí zhruba 35 metrů. Pár lidí už v něm v minulosti zahynulo, podle místních to ale vždy byly dobrovolné pády, tedy sebevraždy.
V Mukařově, respektive jeho části Žernovka, je Telvákův lom poslední tři měsíce výrazným tématem, už třikrát se dostal na jednání zastupitelstva a příští rok ho budou mít zastupitelé na stole opět. U části místních obyvatel vyvolává velké obavy.
Ne proto, že by se děsili škobrtnutí při jeho okraji, naopak, obávají se jeho zavezení.
Za vodu se neplatí, za hlínu ano
Telvák, který lom koupil teprve letos v únoru, se totiž začal zabývat ukončením jeho činnosti a obec požádal o změnu plánu likvidace lomu. Podle třicet let starého plánu má být lom po ukončení těžby převážně zaplaven vodou, tak jako jiné lomy v obci.
Takto by podle studie, kterou si majitel lomu Žernovka nechal zpracovat u České zemědělské univerzity v Praze, měl lom vypadat po zavezení a rekultivaci.
Jeho nový majitel by ale raději lom zavezl zeminou, což je pro něj finančně zajímavé, za skládkování hlíny a hlušiny se totiž platí. Do lomu by se zeminy vešlo za několik milionů korun.
Nicméně Robert Telvák má v úmyslu víc, než jen zavézt lom. Chce znovu vytvořit kopec, který po stoleté hornické činnosti zmizel, a zasvětit jej rekreaci, alespoň tak svůj podnikatelský záměr prezentuje.
Na místě slibuje vybudovat veřejně přístupný park, hotel a dokonce i lyžařskou sjezdovku. Rád by vytvořil takový druhý Monínec. Zaplavení lomu, na kterém část žernovských obyvatel trvá, podle něj není možné, nejsou k tomu prý v okolí dostatečně silné prameny, což potvrzuje i jím najatý geolog a skutečnost, že dno lomu je až na pár větších louží stále suché.
Obavy ze zavážky
S nápadem zavézt lom ale Robert Telvák narazil u části žernovských obyvatel, kteří se obávají toho, že by v něm mohl skončit i odpad, suť a znečištěná zemina, která by kontaminovala místní podzemní vodu, jež se svou kvalitou blíží vodě kojenecké.
„Obce Babice, Doubek, Mukařov a Žernovka leží pod lomem Žernovka a dříve či později by tyto více či méně znečištěné vody dotekly do našich obcí, do našich vodovodních kohoutků,“ upozorňuje občanská iniciativa Zábrana zavážení lomu Žernovka, jejímž spoluzakladatelem je místní geolog Jaroslav Domas.
Obec mlýnských kamenůŽernovka je již od středověku proslulá těžbou kvalitního žulového kamene. To dokládá hned řada lomů, které se nacházejí jak v okolí obce, tak přímo v samém jejím centru. Většina z nich je dnes zatopených vodou. Posledním aktivním lomem je právě Lom Žernovka, který je v místě, kde se původně nacházel kopec Horka, a jeho perspektiva je odhadována ještě zhruba na deset až patnáct let, ale majitel lomu by těžbu rád ukončil dříve, lom zavezl a na jeho místě vytvořil rekreační areál. I sám název obce má hodně společného s těžbou kamene, je totiž odvozen od slova žernov, což je označení pro mlýnský kámen. |
Podle jeho názoru je žulové podloží plné puklin, takže by se případné znečišťující látky ze zavážky dostaly do podzemní vody.
„Oblast Horka se nachází na jednom z nejvyšších míst v okolí a podzemní prameny se odtud rozlévají. Skutečně hrozí kontaminace spodních vod. Nikdo nezaručí, že v materiálu nebude suť něčeho ošklivého,“ upozornil na jednom ze zasedání zastupitelstva Domas.
Robert Telvák, který se rovněž řadí mezi místní obyvatele – bydlí 200 metrů od lomu – jakoukoliv možnost kontaminace spodní vody odmítá a ujišťuje, že by do lomu žádný odpad nebo suť nepřišel a zaváželo by se jen certifikovanou hlínou a hlušinou s jasným původem, vytěženou například při dopravních stavbách. Konkrétní původ zeminy ale není zatím schopen předem doložit, což vadí i vedení obce.
„To, že nevíme, co to přesně bude za materiál a odkud by byl, je jednou z našich obav. Chtěli bychom v této věci nějaké záruky,“ uvádí starosta Rudolf Semanský (Mukařovsko), podle nějž zastupitelstvo nemůže o změně likvidace lomu rozhodnout bez toho, že k tomu mělo maximum informací.
Teoreticky by o lomu rozhodnout referendum
„Čekáme teď na další podklady. V Žernovce na toto téma není jednotný názor, tábory zastánců a odpůrců jsou přibližně stejné,“ říká starosta, který s lehkou nadsázkou připouští i možnost referenda.
„Nevylučuji ho, osobně jej ale navrhovat nebudu, pokud by ho ale chtěl někdo prosadit, tak bych nebyl proti,“ dodává Semanský.
Majitel lomu zastupitelům a obyvatelům obce jasně nastínil, co se stane, pokud mu zavezení lomu nepovolí. Když nebude zavážka, dojde k rapidnímu nárůstu těžby. Současný rozsah těžby je podle něj nerentabilní, a má tak dvě možnosti, buď ji ukončit a lom zavézt, nebo v ní pokračovat, ale v mnohem větším rozsahu.
„Momentálně těžíme pouze na deset procent naší povolené kapacity a používáme jen desetikilové nálože, i když povolené máme 200 kilové,“ upozorňuje Telvák, podle nějž by s masivnější těžbou samozřejmě byla spojená i zvýšená nákladní doprava, odhadem třicet aut denně.
Stejné množství aut přitom odhaduje i v případě zavážení lomu, jen s tím rozdílem, že by to bylo po dobu šesti let. Těžbě dává perspektivu na deset až patnáct let a pak by se podle Telváka muselo stejně řešit, co s lomem udělat, aby nebyl nebezpečný svému okolí.
„Nechci, aby mi sousedi nadávali.“
„V případě, že by se lom zavážel, je společnost připravená skládat na účet obce každý měsíc finanční kauci na opravy a údržbu komunikací,“ slibuje Telvák s tím, že by se jednalo o částku sto tisíc korun měsíčně. Navíc by podle jeho slov byl zřízen 24hodinový kamerový on-line monitoring lomu a firma by platila finanční příspěvek zaměstnancům obce, kteří budou provádět kontroly dovezeného materiálu. Ten by se pak posílal na laboratorní testy.
Vedení obce se v otázce zavezení lomu zatím nijak nevyhranilo, od investora požaduje více informací a v podstatě i záruku toho, že by vše probíhalo opravdu tak, jak Robert Telvák slibuje. Podle starosty Rudolfa Semanského by se to bez písemného závazku v podobě smlouvy o smlouvě budoucí neobešlo.
Otázkou teď zůstává, zda se majiteli lomu podaří žernovské občany a mukařovské zastupitele přesvědčit o tom, že jeho vize je lepší než pokračující těžba.
Místní zajímá, zda ji skutečně hodlá naplnit, nikoliv jen utržit miliony za zavezení lomu zeminou a možná i jinými materiály, třeba sutí. Takovou možnost ovšem Robert Telvák razantně vylučuje. „Proč bych to dělal, sám tady bydlím, piji zdejší vodu a nechci, aby mi sousedi nadávali,“ ujišťuje.
