Ačkoli není Praha z cukru, silný déšť jí vadí. Jak dokáže velká voda ničit, ukázaly v metropoli roky 2002 a 2013.
Že riziko povodní nadále přetrvává, dokázal minulý čtvrtek, který přinesl natolik vydatný liják, až hydrometeorologové preventivně vyhlásili povodňovou pohotovost pro celé území Prahy. Naposled platila plošná pohotovost při povodních před čtyřmi lety.
Vedle počasí za nepříznivým stavem stojí podle vedení Prahy ještě jeden viník: rychle rostoucí středočeská města v okolí metropole.
„Mnoho lidí se stěhuje z Prahy do její blízkosti. Kvůli zástavbě se však zabetonovala a stáhla do trubek velké části povodí. Při deštích je proto větší přívalová vlna, která dorazí do hlavního města,“ popisuje problém magistrátní radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).
Vybetonované toky rychle odvádějí vodu a tím rapidně narůstá průtok a zvyšuje se jejich hladina. A krajina, ve které vyrostly nové domy, cesty a chodníky, také mnohem méně vsakuje dešťovou vodu.
Minulý týden podle vyjádření Josefa Hanzlíka z Českého hydrometeorologického ústavu mohly hladiny dosáhnout druhého stupně povodňové aktivity, na menších tocích v blízkosti Prahy a Středočeského kraje dokonce i třetího stupně.
A jelikož přívalové deště, jako byl liják minulý týden, dokážou hladinu vody zvednout během několika minut, nedokáže na ně město pořádně reagovat. „V podobné situaci nestačíme postavit protipovodňové hráze,“ přiznává Plamínková. „Potřebujeme zachytit vodu už na horních částech toků, aby nedotekla přívalová vlna až do Nuslí, kde s ní nic neuděláme,“ dodává radní.
Zakroutit a rozšířit koryto
Na opatřeních už se začíná pracovat. Zhruba před dvěma týdny získal magistrát od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pozemek u Botiče ve velikosti 150 tisíc metrů čtverečních v Praze-Křeslicích. Koryto říčky by se tam mohlo do budoucna více zakroutit a rozšířit.
Obří pozemek chce však Praha využít hlavně pro vybudování suchého poldru. Jde o přírodní nádrž, prohlubeň v krajině, do které při povodních přeteče voda z koryta. Nakolik mají křeslická opatření vyjít, není zatím jasné. Vedle těchto plánů má Praha připravený ještě seznam s několika desítkami dalších návrhů, jak se připravit na velkou vodu. Z nich nyní vybírá takové, které za málo peněz poskytnou co nejvíce ochrany. Jde kupříkladu o tvorbu suchého poldru v Královicích, kterými protéká říčka Rokytka.
Právě kvůli protipovodňovým opatřením na zmíněném toku vzniklo před rokem memorandum, pod které se podepsalo deset městských částí a Říčany. Všemi totiž protéká buď Rokytka, nebo Říčanský potok, které při posledních povodních napáchaly stamilionové škody. K dokumentu se zástupci vodou dotčených území připojili proto, aby získali větší páku na magistrát, který by měl protipovodňová opatření postavit.
Pražský okruh doplní jezera
Část zodpovědnosti za zaplavení pražských ulic a domů nesou i Říčany, od nichž vedou toky do Prahy. Proto i toto středočeské město připravuje řadu opatření. „Teď pracujeme na dvou projektech. Jedním z nich je vytažení potoka na povrch, abychom nad ním měli větší kontrolu,“ říká říčanský starosta Vladimír Kořen (Klidné město).
Druhým opatřením je vytvoření povodňového parku poblíž tamního hokejového stadionu a fotbalového hřiště. Do něj by se v případě povodní mohla rozlít voda. Celkem mají oba projekty vyjít na zhruba 42 milionů korun.
V okolí Říčan by mohla při silných deštích v budoucnu vznikat dočasná jezera. A to díky suchým poldrům, které samosprávy chtějí vybudovat pod plánovaným Pražským okruhem. Jeden takový suchý poldr, jenž by měl zadržet padesátiletou vodu, může vzniknout na pomezí Prahy a Středočeského kraje poblíž Kolovrat. „Minimalizoval by dopady na Prahu zásadním způsobem,“ uvádí Kořen.
Podobná protipovodňová ochrana by mohla přibýt poblíž obce Kuří, kde má rovněž vzniknout přemostění vnějšího městského okruhu. Tam by šlo zase o opatření na přítoku Botiče. Podle starosty jsou oba poldry velkými projekty, jichž by se měly ujmout pražský magistrát a Povodí Vltavy.
Na podobné investiční akce na hranici dvou krajů je možné získat dotaci. Podklady pro její získání minimálně na toku Botiče má podle magistrátní radní Plamínkové připravit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kvůli loňskému odvolání ředitele to však dosud institut podle političky nestihl. Kdy se budou na pomezí metropole rozkládat poldry připravené uchránit Prahu před další povodní, není dosud jasné.
