To jsou jen některá data z nejnovějšího výzkumu Centra sociálních služeb a Pražského centra primární prevence. Na jejich dotazníkové šetření zaměřené na duševní zdraví a rizikové chování odpovídalo loni v listopadu a prosinci 10 238 žáků druhého stupně pražských základních škol a středoškoláků.
„Za každým číslem, za každým procentem se skrývá příběh dítěte, které špatně spí, trpí úzkostmi, nedůvěřuje svému okolí. Často se děti nemají na koho obrátit. Třetina dětí trpí úzkostmi, téměř 30 procent studentů má problémy se spánkem, to je za mě velmi alarmující číslo. Zhruba každé páté dítě by potřebovalo odbornou pomoc,“ konstatovala ke včera představeným výsledkům výzkumu Alexan dra Udženija (ODS), náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví.
V první a ve druhé třídě bude slovní hodnocení místo známek, kývli poslanci |
V části zaměřené na duševní zdraví se otázky v dotazníku ptaly například na spokojenost žáků a studentů se životem, takzvaný wellbeing.
„Je tam otázka: Je v životě něco, na co se těšíš? Zažil jsi za posledních 14 dní něco hezkého? A máme segment dětí, které odpovídají, že ne. Nemají radost ze života, neužívají si ho,“ okomentoval vedoucí výzkumu Roman Petrenko.
Žáků, kteří u emoční pohody zaškrtli odpověď „velmi nízká“, je 20,7 %. Přesto jich je nejméně od covidového roku 2021, kdy jich byla třetina.
Situace se pomalu lepší
„Doufáme, že to znamená, že jsme se odrazili od pomyslného dna a že se situace malinko zlepšuje. Možná i zabírají opatření, která se ve školách začala dělat, protože čím dál více škol si uvědomuje, že jde o téma naprosto zásadní a je potřeba mu věnovat pozornost a energii,“ přiblížil Petrenko s tím, že v Centru vnímají i větší zájem škol využívat preventivní programy.
Fakta Duševní zdraví dětí 2024● 52,9 % školáků tvoří skupinu s velmi nízkým a nízkým wellbeingem (emoční pohodou). ● 41,3 % dětí se někdy cítilo pedagogem zesměšněno. ● Příznaky těžké úzkosti vykazuje 11,8 % žáků, 18,9 % střední úzkosti. Žáků s příznaky těžké úzkosti proti loňsku sice ubylo, došlo ale i k úbytku žáků bez příznaků úzkosti. ● 7,3 % žáků hlásí příznaky těžké deprese, což je nejméně za celé sledované období(od roku 2016). Narostl počet žáků s příznaky střední (20,5 %) a středně těžké (12,3 %) deprese, a to na nejvyšší podíl za sledované roky. ● 51,2 % žáků a studentů středních škol nemá ve škole nikoho, komu by se svěřilo s problémem. |
Skupina žáků, kteří mají velmi nízkou emoční pohodu, není ale zanedbatelná. „To jsou děti, o kterých Světová zdravotnická organizace říká, že už jsou tak hluboko ve svých problémech, že už si nejspíš nedokážou pomoci samy. Už to není něco, co by je přešlo, samo zmizelo, ale je to nějaká strukturální věc, ve které potřebují pomoc dospělých,“ dodal Roman Petrenko.
Upozornil ale, že nemusí jít vždy nutně o návštěvu psychologa či psychiatra. „Pomůže mnohdy i krátkodobá rychlá interakce, kterou může poskytnout i někdo ve škole, kdo si na to troufá a má k tomu nějaké osobnostní předpoklady či motivaci,“ dodal.
Problémem ovšem je, že dle výsledků šetření polovina žáků necítí ve škole k nikomu konkrétnímu dost důvěry, aby se mu svěřili se svými problémy. „Což je samozřejmě potíž například z hlediska včasného odhalování a řešení šikany,“ poznamenal k vysoké nedůvěře žáků Petrenko.
Školák při hádce bodl spolužáka nůžkami do zátylku, zraněného odvezla záchranka |
Co ale žáci před pedagogy neskryjí, je únava. „Máme hodně podnětů od škol na usínající žáky a studenty v hodinách. Když se zeptáme, proč to tak je, jestli je nezajímá ten výklad, tak se přiznávají, že šli velmi pozdě spát,“ prozradil výzkumník.
Třetina nespí ani 6,5 hodiny
Kromě ponocování se děti také během noci opakovaně budí nebo zažívají noční můry. „I když jde třeba o studenty ve věku 18 let, stále jsou v neurologickém vývinu, takže stále potřebují dostatek spánku. Tedy minimálně sedm a půl hodiny,“ dodal Petrenko s tím, že tolik naspí jen 40 % dotazovaných žáků.
Školy by měly mít aspoň 200 žáků, menší se nevyplatí, říká statistik Fischer |
Třetina respondentů uvedla, že nenaspí ani šest a půl hodiny, což je podle preventistů považováno za kritický nedostatek spánku.
„Dochází ke zhoršování kognitivních funkcí, takže takový žák se hůř soustředí, hůř si pamatuje látku, hůře se bude vzdělávat, ale má to velký dopad i na duševní zdraví. Nedokáže pak dobře zpracovat emoce, může se víc projevovat neklidně a zadělat si na rozvoj duševního problému,“ uzavřel vedoucí výzkumu.
Žáci se zříkají Prahy. Stále víc studentů z metropole míří na školy v okolí |
Data z výzkumu budou nyní směřovat do škol. „Věnujeme se preventivním programům pro školy, plánujeme, jak by měla být nastavená prevence tak, aby to bylo funkční a dokument s daty živý,“ vysvětlil vedoucí Pražského centra primární prevence Jan Žufníček.
Data rizikového chování se zatím výzkumníkům nepodařilo vyhodnotit, budou následovat.
