Vytížené zařízení loni opět pomohlo více než pěti tisícovkám klientů. Mimořádně poklidně proběhly z pohledu pracovníků záchranné stanice novoroční oslavy, ošetření po nárazu potřebovaly dvě labutě. Rušnější časy zaměstnance čekají v nastávajících dnech.
„V současné době počítáme se zahájením stavby nového areálu. Firma si v únoru začne přebírat staveniště v současném areálu v Jinonicích. Pro nás nastane v průběhu ledna přesun záchranky do náhradních prostor v zahradnictví v Ďáblicích,“ popsala aktuální situaci Petra Fišerová, mluvčí společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP), provozovatele záchranky.
Výběhy a další náležitosti pro chod zařízení a jeho pracovníky jsou připravené. „Vše proběhne tak, že ještě nějakou dobu bude přijímat původní stanice v Jinonicích. Pro Pražany připravujeme informační kampaň k další podobě provozu. Nicméně to hlavní je, že pohotovostní telefon 773 772 771 zůstává v platnosti,“ řekla Fišerová.
Punkové a nedůstojné
Ve stávajících prostorech působí největší záchranná stanice v České republice již deset roků, přičemž její pracovníci se musí tísnit ve stavebních buňkách, klece a voliéry jsou staré. „Zvířecí záchranka sice funguje v punkových, provizorních podmínkách, ale odvádí výbornou práci,“ ocenila činnost pracovníků stanice dosavadní náměstkyně primátora Jana Plamínková (STAN).
„Nemění se ani ochota lidí pomáhat. Pražané se i naučili, jak to správně dělat,“ uvedla k desátým narozeninám areálu vedoucí stanice Zuzana Pokorná.
Útulky přijaly o desetinu zvířat víc než loni, nemají peníze, žádají o pomoc |
Studie počítá mimo jiné s výstavbou veterinární ordinace s operačním sálem a jednotkou intenzivní péče, které zvýší šance těžce zraněných zvířat na přežití. Nový areál je dimenzován na umístění až přibližně 500 ošetřovaných živočichů současně.
Výstavba komplexu v Jinonicích vyjde na přibližně 300 milionů korun, původně plánovaná hodnota byla asi o 40 milionů korun nižší. Za nárůstem stály vyšší ceny energií i materiálu. „Hygienici a hasiči si tam dali požadavky na poměrně značné množství různých nerezových věcí,“ řekla Plamínková.
K dispozici mají mít veterináři, ošetřovatelé a další specialisté i jejich klienti novou základnu přibližně do dvou let. Nemělo by se ale jednat jen o uzavřený objekt, Pražané by se jeho prostřednictvím mohli dozvědět o životě v divočině uprostřed velkoměsta.
Vzorný pacient kvakoš
Pražská příroda je mimořádně rozmanitá. Zvířena to ale v blízkosti lidí nemá jednoduché. Za deset let záchranáři ve stanici přijali 26 678 ptáků a 10 495 savců, dohromady napočítali až 142 druhů fauny. Z celkového množství pacientů 42 procent tvořila malá nesamostatná mláďata. Ostatní pacienti se pohybovali ve věku do jednoho roku nebo šlo o dospělé jedince.
K nejčastějším klientům jinonické stanice náležejí labutě, ježci či veverky. Jsou však mezi nimi i hodně unikátní tvorové - loni to byl třeba kvakoš noční.
Záchranná stanice slaví deset let, pomohla již stovkám zvířat |
„Vědecký název kvakoše nočního Nycticorax je latinského původu a v překladu znamená ‚noční havran‘. Tento poněkud neobvyklý název vznikl na základě kvakošova výrazného chraptivého hlasu,“ popsal opeřence ornitolog Karel Hudec.
Kvakoš měl smůlu, dokázal si zlomit obě nohy naráz, zachránci ho našli v Praze 8. Z jeho kroužků veterináři vyčetli, že se jedná o šestiletého jedince, který se vylíhl v kolonii kvakošů volně žijících v areálu zoologické zahrady v Troji.
Vzácný host Kvakoš noční (na snímku) uvízl smolně v Praze. Jeho léčba trvala několik týdnů, proběhla úspěšně a opeřenec poté zamířil do Středomoří.
S dlahami musel pták vydržet celkem tři týdny, než mu končetiny srostly. „Naštěstí to byl vzorný pacient, zajetí ani manipulace ho příliš nestresovaly a nescházel mu ani apetit,“ shrnují postup léčby ošetřovatelé. Vyléčený kvakoš odletěl na jih, na podzim se pohyboval ve Středomoří.
