„Je možné, že toto prodloužení souvisí s dopravními komplikacemi na území hlavního města v letních měsících – je to nejpravděpodobnější vysvětlení, ale provést podrobnou analýzu příčin tohoto poměrně malého výkyvu je prakticky nemožné,“ vysvětluje Poštová.
Právě dopravní situace je podle ní jedním ze specifik práce záchranářů.
„Ke každému cíli ale vede více cest a nikdy to není tak, že bychom se nedostali do cíle,“ vysvětluje Poštová.
Záchranáře však trend v pražské dopravě znepokojuje. „Aut je stále více, zužují se komunikace a tím se celkově zpomaluje provoz. Když se do toho ještě přičtou nějaké dopravní komplikace, tak to na plynulosti jízdy moc nepřidá. Na druhou stranu, my jsme docela zvyklí,“ říká Robert Tomka, který je řidičem u pražské záchranné služby a je i lektorem řízení.
Aby projel Golem
I když dopravní situaci v metropoli někteří Pražané i opoziční politici popisovali v posledních týdnech velmi kriticky, záchranáři si na nějaké mimořádné problémy v pravidelných hlášeních nestěžují. „Nic takového v jejich hlášeních nebylo, uzavírky nám ale určitě komplikují pohyb, který ani dříve nebyl jednoduchý,“ tvrdí Poštová.
Záchranáři se shodují s hasiči, že jsou o dopravních uzavírkách informováni s dostatečným předstihem.
„Kolony jsou jinak stále na stejných místech a tím, že někde probíhá nějaká rekonstrukce, doba dopravní špičky trvá déle a ta ranní se protáhne do dopoledne. My s tím počítáme. Uzavírky a rekonstrukce ulic nám hlásí magistrát, a pokud by plánovaná uzavírka pro nás znamenala nějaký zásadní problém, můžeme se k tomu vyjádřit,“ tvrdí mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Plánované uzavírky sledují také záchranáři. „Pokud by se jednalo o uzavření páteřní komunikace, tak ověřujeme, jestli uzavírka neohrožuje výjezd vozidel ze základen nebo dojezd do nemocnic či neohrožuje průjezdnost modulů pro mimořádné události – to je zejména Golem. Do navigací uzavírky nezanášíme, nicméně naši řidiči mají k dispozici online systém ministerstva dopravy, který se pravidelně aktualizuje. V případě, že by uzavírka výjezd vozidel ze základny nebo do nemocnic skutečně ohrozila, se můžeme ohradit formou připomínek,“ vysvětluje Poštová.
Rezervy, které by umožnily hasičům a záchranářům dostat se do cíle rychleji, ale existují. Polepšit by se mohli mnozí řidiči, kteří nyní vozidla se zapnutými majáky často zbytečně blokují. Ještě složitější situaci než sanitky mají hasičská auta, která jsou rozměrnější a k průjezdu potřebují více místa.
„I když se chování řidičů hodně zlepšilo, naše cisterny jsou vlastně náklaďáky, které projíždějí Prahou. Nejhorší u ostatních řidičů je zbrklé chování, které doprovází například neočekávané změny směru jízdy. Řidiči se na poslední chvíli leknou a prudce zabrzdí,“ říká Kavka a nabádá motoristy k tomu, aby se chovali více předvídatelně a směrovkami ukázali, na kterou stranu se budou snažit uhnout.
„Běžným nešvarem je, že když dojíždíme do křižovatky, kde je červená, tak auta, která stojí na semaforech vepředu, se nepohnou. Je to psychologická hranice, semafor je pro ně jako zeď,“ vysvětluje Kavka.
„Nejlepší je, když řidič sanitku slyší, tak ji pak vizuálně vyhledat a uvědomit si, jestli jí vůbec vadím a jak jí můžu v průjezdu pomoct. Nejlepší je zapnout varovná světla – tak nám dá řidič najevo, že o nás ví. Pak je dobré zajet opatrně ke kraji a nechat nás projet. Vše je potřeba dělat v klidu,“ vysvětluje lektor řízení záchranné služby Tomka a má také jednu radu pro jízdu v kolonách.
„Bylo by skvělé, pokud by v kolonách řidiči zastavovali vždy tak, aby viděli místo, kde se zadní pneumatiky auta před nimi dotýkají silnice – v takovém případě za ním totiž stojí víc než 3 metry, což je ideální manipulační prostor pro uhýbání,“ říká Tomka.
Zatravněné tramvajové pásy
Záchranáře zdrží téměř každá kolona. Důležité jsou proto také objízdné trasy. Ty ale zatarasily například zatravněné tramvajové pásy. Kvůli nim totiž na některých místech není možné objet případnou kolonu.
„Dříve tam záchranka jezdila, využívala infrastrukturu tramvají. Situace by se mohla zlepšit i díky některým elektronickým systémům pro řízení dopravy,“ říká expert dopravní fakulty ČVUT Zdeněk Lokaj.
Hasiči si mohou přepnout semafory například v blízkosti svých základen v Sokolské ulici nebo v Holešovicích. Existují však i některá sofistikovanější řešení.
„Jedná se o takzvané kooperativní systémy. Například vozidlo záchranky se přihlásí k řadiči křižovatky, nahlásí, z jakého a do jakého směru jede. Řadič pak upřednostní tento směr, ve kterém zůstane zelená,“ dodává Lokaj s tím, že to využívají například záchranáři v Brně. Přesto podle Lokaje není situace v Praze dramatická.
„Záchranářský systém je velmi dobře zorganizovaný a celý svět nám jej závidí. Jde také o to, jak spolu záchranáři hasiči a policie komunikují. Jde opravdu o integrovaný záchranný systém,“ podotkl Lokaj.
