Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: zachranjidlo.cz

Evropané vyhodí desítky milionů tun jídla ročně, nejvíce plýtvají mladí

  • 4
Pečivo, ovoce a zelenina jsou potraviny, které nejčastěji končí v popelnicích. Často lidé vyhazují i mléčné výrobky a uvařená jídla, která nestihnou sníst. „V EU se ročně vyprodukuje 88 milionů tun potravinového odpadu v hodnotě asi 143 miliard eur,“ říká Anna Strejcová z projektu Zachraň jídlo.

Proč a jak projekt „Zachraň jídlo“ vznikl?
Iniciativa Zachraň jídlo působí v České republice od roku 2013, kdy jsme uskutečnili první viditelnou akci nazvanou Hostina pro tisíc. Jednalo se o společný oběd pod širým nebem na Václavském náměstí. Celé menu bylo uvařené z více než 450 kilogramů surovin, které by jinak přišly vniveč, a to kvůli estetickým nárokům nebo blížícímu se konci doporučeného data spotřeby.

Tipy pro úsporný nákup

1. Podívejte se, co v chladničce a spíži přebývá. Nakupujte s vědomím, co z potravin vyrobíte.
2. Napište si seznam.
3. Pokud nemáte čas psát si seznam, vyfoťte si obsah ledničky.
4. V supermarketu se snažte odolat slevovým akcím (kupujte jen to, co skutečně sníte).
5. Lepší je nakupovat menší množství vícekrát za týden než udělat jeden velký nákup na čtrnáct dní.
6. Nechoďte nakupovat hladoví. Platí totiž přísloví „Velké oči, skončí to v koši“.
7. Snažte se kupovat na trhu nebo od místních zemědělců sezonní produkty, které nemusely na stůl cestovat přes půlku světa.

Zdroj: www.zachranjidlo.cz

Touto akcí jsme se snažili upozornit na to, že plýtvání potravinami může zabránit každý z nás. Tím hlavním impulzem k jejímu pořádání byl film Z popelnice do lednice, který nás šokoval, protože ukazoval, kolik jídla se na světě vyhazuje. Do té doby jsme vůbec nevěděli, že jde o tak veliký problém. Protože se Hostina pro tisíc povedla a měla velký ohlas, rozhodli jsme se, že se tématu budeme věnovat dál.

Kde se v České republice plýtvá jídlem nejvíce?
Nejvíce se plýtvá u koncových spotřebitelů, a to nejen u nás. V celé Evropské unii se každý rok vyprodukuje 88 milionů tun potravinového odpadu za 143 miliard eur. Nejvíce k tomu přispívají domácnosti, které jsou zodpovědné za 47 milionů tun potravinového odpadu. Jedná se o nezužitkované jídlo, ale i o odpad například ve formě slupek od jablek či brambor.

Jakým způsobem se dá plýtvání zabránit?
V současnosti se věnujeme především paběrkování – sběru esteticky nevyhovující zeleniny. Také organizujeme osvětové akce pro veřejnost a pravidelně informujeme o plýtvání potravinami. V neposlední řadě propojujeme jednotlivé aktéry potravinového řetězce.

Jaká akce byla zatím nejúspěšnější?
Letos v červenci jsme uspořádali akci pro veřejnost s názvem Jam session. Ve třech hrncích jsme uvařili tisíc skleniček džemu z ovoce a zeleniny, které by jinak přišly vniveč, a rozdali jsme je. K rozebrání bylo i přebytečné ovoce z velkoskladů a od zemědělců. S účastníky jsme se zabývali tématem skladování v domácnostech, právě kvůli nevhodnému skladování se nejvíce vyhazuje.

Co letos ještě chystáte?
Soutěží pro teenagery chceme o plýtvání potravinami informovat i mladší věkovou skupinu. Mladí lidé ve věku 18 až 25 let jsou podle průzkumů tou skupinou, která plýtvá potravinami nejvíce. Informace o plýtvání ještě nižší věkové skupiny nemáme, nicméně jsou budoucími spotřebiteli a je třeba je vzdělávat o dopadech plýtvání potravinami. Samozřejmě to bude zábavnou formou.

Jak lze plýtvání jídlem zamezit?
Na našich webových stránkách máme seznam tipů, co může každý dělat, a také záchranářské recepty. Lze připravit skvělé jídlo ze starého chleba, pesto z mrkvové natě nebo si můžete naložit přebytečné cukety či rajčata ze zahrádky.