Tuny prvotřídních ryb se skrývají pod hladinou desítek pražských vodních nádrží. Počernický rybník, se svými více než 19 hektary největší v metropoli, zatáhli lovci ve čtvrtek za brzkého rána.
Pražští rybáři přitom představili i program o životě pod hladinou rybníka a na jeho březích. „Lovíme hlavně kapry, ale právě v Počernickém rybníku máme mimo jiné také štiky, sumce či cejny,“ popsal úrodu Zdeněk Mužík, jednatel pražské pobočky Českého rybářského svazu (ČRS).
Počernický rybník není jediný. Podzimní výlov letos podle předpokladů proběhne takřka na třech desítkách vodních ploch, rybníků či retenčních nádržích.
„Série výlovů odstartovala Dolnomlýnským rybníkem v Kunraticích již na začátku října a pokračuje až do poloviny listopadu,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy. Tu poslední vodní plochu v seznamu plánovaných podzimních výlovů představuje břevnovská Kajetánka. Vylovení šupináči putují nejprve do sádek.
„Ryby poté rozvážíme do dalších svých revírů,“ vysvětlil Pavel Vrána z pražské pobočky ČRS. Její členové spravují 2 500 hektarů, a to nejen v Praze, ale také v Sázavě, Berounce či v některých přehradách vltavské kaskády a úlovek z metropole zde slouží jako násada.
„Ročně v hlavním městě vylovíme okolo 150 tun ryb, především zmíněné kapry. Dalších přibližně 300 tun dovážíme jako násady pro své revíry například z jižních Čech. Hodnota těchto 450 tun představuje asi 25 milionů korun,“ vysvětlil Zdeněk Mužík. Tyto ryby podle jeho slov nejsou určeny k prodeji na trhu.
Metropole rybníkům zasvěcená
Do prodeje míří šupináči z produkčních rybníků. Zde je možné nakoupit i čerstvý úlovek hned po výlovu. Tak tomu bylo například uplynulý víkend na nejmenším z rybníků v Kolodějích. Mezi úlovky zde patřili především tří- až pětikiloví kapři, ale také pár sumců. A vidět výlov rybníka a opatřit si právě vytažený úlovek budou mít Pražané možnost například i v sobotu 15. října v klánovickém Placinském rybníku.
„Po dlouhých čtyřech letech, kdy byly naše rybníky na Placinách revitalizovány, opět uskutečníme výlov chovného rybníka,“ uvedl předseda zdejších rybářů Richard Hladík. Na hrázi pořadatelé slibují možnost koupit si lesknoucí šupináče právě vytažené z vody.
Metropole není sice stejná jako jižní Čechy, pyšnící se vizitkou rybníkářské mocnosti, hlavní město však za dílem legendárního Jakuba Krčína a dalších tvůrců umělých vodních ploch na jihu země příliš nezaostává. Nové rybníky v Praze vznikají každoročně a ani letos tomu nebylo jinak.
„Zadržovaní vody je vzhledem k změně klimatických podmínek současným trendem a Praha si nemůže dovolit zůstat stranou. Rybníky jsou i důležitým faktorem, který pozitivně ovlivňuje klima v Praze,“ uvedla radní Jana Plamínková (STAN).
Pražské rybníky
Napuštění se v roce 2016 dočkal například Polifkův rybník v Hloubětíně, který má rozlohu přibližně 1 470 metrů čtverečních. Stavbaři jej vybudovali na místě někdejšího malého koupaliště, které zaniklo na sklonku 70. let. Později se tento kout u říčky Rokytky proměnil v nevábný ráj bezdomovců s hromadami odpadků. Rozsáhlá revitalizace začala před čtyřmi lety.
Důkladné obnovy se dočkalo také koryto Rokytky. Nová vodní plocha letos vznikla i na okraji Kunratického lesa na Roztylském potoce. Rozšiřují se také nádrže ve Stromovce. Nový rybník vzniká mimo jiné pod lesoparkem na Cibulce na Motolském potoce v pátém obvodě. Na procházku k nové vodní ploše bude možné podle projektu vyrazit i do vysočanského parku Zahrádky.
A nejde zdaleka o poslední projekt tohoto druhu v hlavním městě. Kroniky první zprávy o umělých nádržích v pražských městech a bezprostředně za jejich hradbami přinášejí ve 14. století. Sloužily mlynářům ke vzdutí vodního pohonu kol, ale i k chovu ryb. „Boom“ podle historiků zaznamenalo rybníkářství v 15. a 16. století. Umělé nádrže zakládali bohatí patricijové, církevní instituce i šlechta. „Souvisí to s rozvojem rentovního velkostatku. Rybníkářství představovalo pro vrchnost nemalý zdroj příjmů,“ uvedl historik Josef Macek.
Výlov rybníka Regent na Chebsku z loňského roku:
22. října 2015 |
