„Všechny nemocnice by se měly dovybavovat, nelze směrovat na ‚Karlák‘ pacienta se zápalem plic, protože má 240 kilo,“ poukazuje Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti a vedoucí lékař Diabetologického a XXL centra VFN.
Jak se staráte o extrémně obézní pacienty?
V obezitologických ambulancích pro ně nastavujeme vhodnou léčbu. Speciální péči jim ale poskytují úplně všichni v nemocnici, extrémně obézních pacientů je mnoho a stále jich přibývá. I běžné ošetření zubů pro ně může znamenat obrovský problém.
V jakém smyslu?
Ne všechna zubařská křesla mají vysokou nosnost a potřebné rozměry. Ne všichni se také vejdou do CT. Nejde jen o nosnost stolu, ale také o objem, aby se vešli do brány přístroje. To samé s magnetickou rezonancí. Ani nosnost operačních stolů na chirurgických sálech není vždy dostatečná.
Takže tito obézní pacienti, pokud leží v nemocnici, tak u vás?
Ano, máme pro ně na 3. interní klinice nově zrekonstruovanou Metabolickou jednotku a oddělení D3, speciální pokoje, kde máme lůžka s vysokou nosností až do 500 kilogramů. Máme ve stropě ukotvené závěsné systémy, které mají dostatečnou nosnost pro pacienta vážícího 300 kilogramů, dokážeme člověka pomocí zvedáku přesunout z lůžka a posadit třeba do křesla s vysokou nosností nebo dopravit do koupelny a zase zpět.
Cítí se pacienti trapně?
Rozhodně to vnímají jako trapné, ale nic jiného jim nezbývá. Ošetření z domova totiž nenajdou, protože například zubař jim na kontrole řekne, že se mu nevejdou do křesla, a tak je neošetří. Tudíž nemají dvacet let vyšetřené zuby, a tím pádem to v jejich dutině ústní vypadá, jak to tam vypadá. Je potřeba jim vytrhat třeba půlku zbývajících zubů.
Může se k vám objednat kdokoliv?
Do VFN se může objednat každý, ale naše kapacita je omezená. Když budete obézní a budete v Chebu, objednáte se a počkáte si na termín do našeho ambulantního sledování, tak to samozřejmě lze. Máme u nás pacienty z celé České republiky, jezdí sem ze všech koutů. Podle toho to ovšem také vypadá s objednacími lhůtami.
Nemocnice si nevědí rady s dvousetkilovými pacienty. Pomůžou XXL centra |
Jaké jsou?
Minimálně tři měsíce, někdy pět.
A termíny na hospitalizaci?
Z jakého důvodu by se měli běžní lidé s obezitou hospitalizovat? To je trochu zmatená představa, člověk 20 či 30 let tloustne a pak přijede a myslí si, to jsou ti Pražáci, oni mě hospitalizují, a domnívá se, že my těch třicet let dáme za 14 dní do pořádku. Takhle to bohužel nefunguje.
A jak to funguje?
Péči o obézní pacienty vedeme vždy ambulantně. Ano, pacienti mohou v některé fázi dospět k hospitalizaci, ale ne proto, abychom vyřešili to, co dlouho neřeší doma. Hospitalizujeme pacienty z různých důvodů – obézní člověk častěji dospěje k srdečnímu selhání, selhávají mu ledviny nebo má defekt na noze.
Jiné nemocnice nemají lůžka pro obézní pacienty?
Každá nemocnice by měla mít takto vybavenou část lůžek, protože extrémně obézní pacienti v populaci jsou a budou s nimi komplikace. I když nyní fungují dobře doma, za pár let přijde nějaký problém, přijedou do nemocnice a tam mají potřebu být ošetřeni podobně jako jejich štíhlejší spoluobčané. A nelze říci, že o všechny se budeme starat u nás na Karlově náměstí. Co teď rozvíjíme, by se mělo brát jako určitý etalon (standard – pozn. red.) péče a nemocnice by se měly dovybavovat, protože obezitu jen tak nevymýtíme. Nelze směrovat na „Karlák“ pacienta se zápalem plic, který má shodou okolností 240 kilo.
Moderní léčba obezity
|
Kdy už jde o extrémní obezitu?
Dělíme ji podle body mass indexu (BMI), a i když někdo říká, že to není optimální parametr, tak pro většinu lidí je. Ale můžeme i jednoduše změřit obvod pasu a také to někdy stačí. Podle BMI klasifikujeme hmotnost jako normální, podváhu a nadváhu, obezitu 1.-3. stupně. Do toho 3. stupně patří všichni, kdo mají BMI nad 40. To jsou extrémně obézní osoby.
Je jich hodně?
Ano, setkáváme se běžně s pacienty s BMI 60 i více, to jsou pacienti, kteří mají obvykle přes 200 kilo. Je jich v populaci dost. Staráme se o tisíce obézních lidí, s vyššími stupni obezity jsou jich stovky.
Mají vaši pacienti nějaká konkrétní přání, nebo jen řeknou, že chtějí zhubnout?
Někteří chtějí intervenci jen po stránce výživy, někteří jen farmakoterapii, řada z nich požaduje chirurgické výkony.
Jak v ambulanci nastavujete pacientovo hubnutí?
Poučíme jej, jak se má stravovat a co dalšího má dělat, aby jeho pokles hmotnosti byl rozumný. Zdravé hubnutí záleží na tom, čeho chceme dosáhnout. I když někdo potřebuje rychleji zhubnout kvůli zdravotním komplikacím, vždy to stanovíme individuálně. Vedeme pacienty k tomu, aby váhový pokles byl mírný, maximálně střední – za týden obvykle stačí kilo dolů.
Jaké možnosti nabízí chirurgie?
Obezitu řeší především bariatrická chirurgie a nabízí různé metody, kterými se snižuje příjem energie v zažívacím traktu. Jednou z možností je například zmenšení objemu žaludku. Buď se částečně odřízne, nebo se zaroluje. Endoskopicky se dělají žaludeční remodelace, přetvaruje se žaludek zevnitř. Pak jsou výkony, které sahají až za žaludek. Udělá se bypass a napojuje se střevo na žaludek. Po několika centimetrech se střevo přeruší a napojí se jedna klička střeva přímo na žaludek, a ta druhá, která odchází normálně ze žaludku, se s tenkým střevem spojí někde dál. Tím se z procesu vstřebávání potravy vyřadí ta část střeva, kde se vstřebává maximum jídla. Je to docela efektivní metoda, i když náročnější.
Chtěla jsem zdravého, ne tlustého otce dětí. Proto jsem zhubla, říká lektorka |
Tím se vše definitivně vyřeší?
Když pacient bude mít problematické psychologické aspekty, tak i takto složitý a náročný výkon může selhat, protože se ho může podařit tzv. přejíst.
Když někdo nedodržuje stanovený režim, můžete jej vyřadit?
Vyřadit jej musíme, když ta cesta nevede k cíli, potřebujeme totiž mít XXL centrum „průchozí“. Kde není efektivita, tak to většinou znamená, že pacient není připravený na zásadnější změnu. Třeba za dva roky k nám přijde jako úplně jiný člověk – anebo taky ne.
21. března 2024 |
