„Snažíme se o problematice vody a jejích různých aspektech hovořit tak, aby byly srozumitelné, prostřednictvím kratších textů, fotografií a grafů a zároveň se snažíme přimět lidi, aby uvažovali o vodě nikoli jako o něčem, co vyřeší stát nebo politici, ale o něčem, co se jich zatraceně dost dotýká,“ říká archeolog a egyptolog Miroslav Bárta, který je kurátorem a spoluautorem výstavy.
Do projektu se zapojila celá řada institucí, mezi které patří například Univerzita Karlova, hydrometeorologický ústav, Povodí Vltavy, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Olomouci, ze zahraničí třeba Kalifornská univerzita či dvě australské univerzity.
Každá z organizací se na tuto surovinu může dívat z trochu jiného úhlu.
„Unikátnost projektu spočívá v tom, že se tolik vědců dalo dohromady, aby veřejnosti, tedy školám, studentům, lidem, kteří se o vodu zajímají, ať už z pohledu fyzikálního, historického nebo chemického, ukázali význam vody, a to v prostoru, kam mohou kdykoliv přijít a v klidu přemýšlet o tom, co vidí,“ dodává Bárta.
Emise i význam
Na čtyřiceti panelech si návštěvníci přečtou o kůrovci, lesích i těžbě dřeva. K vidění budou fotografie zemědělské půdy a příklady toho, jak s ní některé země více a některé méně šetrně hospodaří.
Další tabule vyobrazí téma vody v historických souvislostech. „Takzvané stěhování národů se v minulosti událo několikrát a je mu také věnován panel,“ vysvětluje archeolog, který dodává, že pohyb lidí kvůli počasí není nic překvapivého.
„Není pochyb o tom, že proměny přírodního prostředí, a to neznamená jenom vysychání, ale i stoupání hladin oceánů a moří, vysychání oblastí nebo naopak změny míst, která budou postižena těžkými dešti, se budou dít a povedou k tomu, že se lidé budou přemisťovat,“ konstatuje.
Voda a civilizaceVýstavu připomínající význam vody najdou lidé na Kampě od 2. 5. do 28. 5. 2019. V souvislosti s ní se konají dny otevřených dveří v Novomlýnské vodárenské věži 11. 5. a 12. 5. 2019 a v Podskalské celnici na Výtoni, 18. 5. a 19. 5. od 9 hod. do 18 hod. |
Mezi historické zajímavosti patří třeba 3D sken hladového kamene foceného pod vodou. Prostřednictvím hladových kamenů odborníci zjišťují klimatické extrémy v minulosti, protože na ně lidé tesali letopočty, když hladina řeky extrémně klesla. Výstava připomíná hladové kameny v okolí Děčína, přičemž nejstarší doložené datum, které řeka skrývá, je z roku 1616.
Na panelech návštěvníci dále uvidí snímky nejstarších závlahových kanálů v Izraeli nebo dopady plastů v moři na živočichy. Zajímavostí jsou fotografie českého geografa a hydrologa Bohumíra Janského, který se svým týmem v roce 1999 objevil prameny Amazonky.
Lidé si budou moci prohlédnout i fotografie rytiny Karlova mostu z 18. století, která ukazuje hromadění ledových ker při povodni, či snímky povodní z roku 2002. Z aktuálních dat budou moci návštěvníci porovnat spotřebu vody v českých domácnostech se spotřebou obyvatel jiných zemí. Dozvědí se, že lidé v České republice sice spotřebují méně vody než například lidé ve Spojených státech, ale přitom je to čtyřikrát více než v některých v afrických zemích.
Do konce května
Výstava má lidem dát na vědomí, že sucho se týká i našeho regionu.
„Máme za sebou suché léto i zimu a téma nedostatku vody, a především nehospodárné zacházení s vodou je na pováženou. Mnozí z nás mají patrně pocit, že když otočí kohoutkem, tak voda z něj poteče navždy. A tato výstava nás má z tohoto omylu vyvést,“ říká Olga Menzelová, producentka výstavy.
Na expozici odborníci pracovali více než rok a na Kampě bude stát do 28. května. Pak poputuje dál. „O výstavu je velký zájem jak doma, tak v zahraničí,“ dodává Bárta.
