Žižkov. Svébytná čtvrť někdy nazývaná pražský Montmartre, duchem bohémská, plná nočního života, kaváren, barů a umělců. Ačkoliv s nástupem nové doby a peněz ze své osobitosti trochu ztrácí a začíná se podobat luxusnějším Vinohradům, pořád je svým způsobem stejná jako před desítkami let, kdy ji obývali zejména dělníci a drobní řemeslníci.
Kromě starého Žižkova připomene Muzeum hlavního města Prahy i někdejší Vinohrady. "Expozice představí další dvě pozoruhodné oblasti města v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnatosti," uvedla ředitelka muzea Zuzana Strnadová.
"Za východní pražskou hradbou byly kdysi volné plochy se sporým osídlením. Byla tu pole či vinice a výstava ukáže, jak se tato oblast rozvíjela," láká ředitelka na množství fotografií, pohlednic, ale také autentických předmětů, které tehdejší obyvatelé používali.
Vinohrady i Žižkov patřily na přelomu 19. a 20. století mezi největší česká města, ve kterých žilo přes 70 tisíc lidí. Součástí Prahy se staly až v roce 1922.
V případě Vinohrad je zajímavé sledovat bouřlivou expanzi města ve druhé polovině 19. století, kdy se bouralo pražské opevnění. Na místě původních polí vzniká noblesní čtvrť s činžovními domy a pravidelnou sítí vzdušných ulic. Mírné svahy nad Novým Městem osídlila zejména vyšší střední vrstva z historických pražských měst, jejich nejbližšího okolí i celých Čech.
Žižkov byl do roku 1875 závislý na Královských Vinohradech a až o šest let později císařem povýšen na město. Ve strmých uličkách tu pod vrchem Vítkov v pavlačových domech nacházeli domov zejména chudší lidé. Vznikla tak svérázná čtvrť, která po desetiletí inspiruje básníky, písničkáře i filmaře.
