Za třicet let od sametové revoluce se pražské vysoké školy změnily v mnoha ohledech. Získaly především více svobody. „Univerzita se hned po revoluci otevřela světu, což přetrvává. Tomu předtím nebylo přáno. Také byla dříve regulována svoboda bádání a učení, která patří k tomu esenciálnímu, co na univerzitě je,“ vysvětluje současný rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima.
V první řadě se totiž vrátila samospráva škol zpět do rukou volených akademických orgánů. Hned v roce 1990 se tak na základě nového vysokoškolského zákona uskutečnily první volby akademických senátů a funkcionářů.
„V roce 1990 byl po 22 letech rektor opět volen, a nikoliv dosazován,“ upozorňuje tisková mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová. Neboť během období normalizace byli rektoři jmenováni přímo ministerstvem školství.
Za uplynulých třicet let se také podstatně změnil počet vysokoškolských studentů. Největší nárůst zaznamenala UK. Z jejich archivu vyplývá, že do akademického roku 1989/1990 nastoupilo 22 004 studentů, zatímco v současnosti jich je už více než dvojnásobek, konkrétně 48 tisíc. Nejčastěji studenti pocházejí z Prahy a středních Čech, dále pak z Ústeckého a Jihočeského kraje.
Změna politického systému také umožnila větší mezinárodní spolupráci, což se zásadně projevilo i na počtu zahraničních studentů. Zatímco jich před třiceti lety bylo na Univerzitě Karlově přihlášených 913, nyní jich je už kolem devíti tisíc.
U dalších vysokých škol se od roku 1989 počty studujících tak zásadně nezměnily. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) je nyní přihlášeno 18 500 studentů, před třiceti lety jich bylo kolem 16 tisíc. Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) se za stejnou dobu zvýšil počet studentů z deseti na více než třináct tisíc, z nichž až 25 procent jsou cizinci.
V posledních desetiletích se také výrazně rozšířily možnosti studia i následného uplatnění pro studenty. Například Univerzita Karlova dnes nabízí více než 380 studijních programů. Mezi ty, které vznikly až po roce 1989, patří třeba bakalářský obor bioinformatika, porodní asistence nebo fyzioterapie.
Z navazujících magisterských je to třeba epidemiologie a teprve od roku 1992 je také možné na Filozofické fakultě studovat logiku. A výrazně se rozšířila v posledních letech i nabídka programů pro doktorské studium.
Jak se změnil počet studentů na univerzitách● Univerzita Karlova ● České vysoké učení technické¨ ●Vysoká škola ekonomická Zdroj: statistiky vysokých škol |
Ještě zásadnější proměnou prošlo ČVUT. Podle mluvčí Andrey Vondrákové k pěti stávajícím fakultám po roce 1989 postupně přibyly ještě fakulta dopravní (1993), fakulta biomedicínského inženýrství (2005) a fakulta informačních technologií (2009). Kromě toho nově vznikl například Masarykův ústav vyšších studií, jako základna pro výzkum v částicové a jaderné fyzice to byl Ústav experimentální fyziky a v roce 2013 byl v rámci ČVUT otevřen i Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).
Beze změn nezůstaly ani další vzdělávací instituce. Například na VŠE začalo po roce 1989 fungovat celkem pět nových fakult. „A v roce 1998 se součástí VŠE stala i fakulta managementu v Jindřichově Hradci, která do té doby působila v rámci Jihočeské univerzity,“ vysvětluje Mlynářová.
Nová budova pro architekty
S rozvojem vysokých škol a navyšováním počtu studentů souvisí budování nového zázemí. „V kampusu Dejvice vznikla v roce 2011 nová budova ČVUT pro fakultu architektury a fakultu informačních technologií a o šest let později byl v nedaleké ulici Jugoslávských partyzánů otevřen objekt CIIRC,“ jmenuje Vít Kosina z odboru výstavby a investiční činnosti ČVUT. Škola také postavila v Kladně zázemí pro fakultu biomedicínského inženýrství.
V hlavním kampusu VŠE na Žižkově pak byla v porevolučním období novinkou přístavba moderní Rajské budovy o pěti nadzemních a jednom podzemním podlaží.
V odlišné situaci se nachází Univerzita Karlova, která místo centrálního areálu dlouhodobě funguje v řadě historických budov často v samotném centru města. Část z nich musela během restitucí po roce 1990 opustit, což byl případ i domů v Dlouhé, Řeznické či Švédské ulici, nebo dokonce se jednalo i o zámek Lobkovice u Neratovic. Nemovitosti, které univerzitě zůstaly, naopak musely podstoupit a řada z nich stále podstupuje náročnou rekonstrukci často pod dohledem památkářů.
Oproti dobám minulým se také zlepšily možnosti vyžití studentů. Samotné školy totiž pořádají různé festivaly i kulturní a společenské akce. A v rámci některých areálů kolejí jsou k dispozici i sportoviště, tělocvičny nebo moderní studovny, klubovny a herny.
