Významné výročí své historie chce letos výstavami nebo třeba videomappingem oslavit České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Ve středu je to totiž přesně 310 let ode dne, kdy císař Josef I. 18. ledna roku 1707 vydal svým reskriptem souhlas k tomu, aby v Praze vzniklo technicky zaměřené učení, které se stalo předchůdcem dnešního ČVUT.
Císaře o to požádal německý profesor inženýrství Christian Josef Willenberg. Chtěl studentům předávat zkušenosti o stavbě vojenských pevností a stal se prvním vyučujícím školy. Samotná výuka ovšem kvůli průtahům ze strany českých stavů začala až 9. ledna roku 1718. „Byla plánována pro dvanáct posluchačů. Na začátku bylo ale obtížné je vůbec sehnat,“ popisuje prorektor ČVUT Josef Jettmar.
Tehdejší studenti se vzdělávali v takzvaném fortifikačním umění, geometrii nebo vojenské strategii. Postupně se přidávaly další obory, jako kreslení map nebo zeměměřičství. Podle prorektora Jettmara byla předchůdkyně ČVUT vůbec první ryze technickou civilní školou v Evropě. Proto přicházeli studovat lidé například i z Vídně.
První roky výuky se však ani zdaleka nepodobaly dnešním univerzitním přednáškám. „Výuka probíhala v bytě profesora Willenberga, který bydlel v Saském domě na Malé Straně,“ říká Jettmar. V roce 1787 se škola stala součástí pražské univerzity. K osamostatnění došlo v roce 1815, kdy vznikl Český stavovský polytechnický ústav. Současný název, tedy České vysoké učení technické, škola dostala v roce 1920.
K příležitosti kulatého výročí připravila univerzita na následující měsíce speciální program. „Od února mohou lidé navštívit například výstavu historického fondu Národní technické knihovny, kde budou k nahlédnutí kopie knih, které se vážou k historii ČVUT,“ říká rektor univerzity Petr Konvalinka. V dubnu pak historii i budoucnost univerzity přiblíží speciální videomappingová show.
Ztracený film s Masarykem
V souvislosti s oslavami výročí představilo vedení školy také desítky let ztracený dokument o položení základního kamene univerzitního kampusu v Dejvicích z roku 1925. Film byl objeven ve sbírkách Národního filmového archivu při hledání druhého dokumentu k téže události z produkce ČVUT.
Program oslav 310 let od založení ČVUTVýstava v Národní technické knihovně Světelná show na fasádě školy Přednášky pro veřejnost Historie on-line |
„Zjistili jsme, že k pokládání základního kamene univerzita objednala natáčení dokumentu, který se zřejmě nenávratně ztratil. Při jeho hledání jsme ale narazili na film bratří Degelů, kteří slavnostní událost zaznamenali také,“ vysvětluje Jettmar.
Němý film zachycuje politickou a akademickou delegaci v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem a předsedou vlády Antonínem Švehlou při zahájení stavby dejvického kampusu.
Akce se zúčastnil i tehdejší pražský primátor Karel Baxa, který stejně jako ostatní delegáti poklepal kladívkem na základní kámen nových univerzitních budov. Do kamenného bloku byla vložena dřevěná kazeta pro zakládací listinu z dílny pražské firmy F. Anýž.
Bohužel ani tu se zatím nepodařilo najít. V roce 1953 totiž základní kámen poškodily bagry a kazeta i s listinou se ztratily.
Položení základního kamene měly následovat velkolepé plány architekta Antonína Engela, který chtěl na Vítězném náměstí vybudovat monumentální vstupní bránu do univerzitního kampusu s několika budovami.
Plány zastavila 2. světová válka a k dalším dostavbám došlo až v šedesátých letech. Nejnovějším objektem ČVUT je Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který sídlí v přestavěné budově bývalé Technické menzy u „Kulaťáku“.
