„Legitimujte se prosím!“ Taková žádost nemusí být ze strany veřejného činitele nic zvláštního. Některé Pražany ale možná zaskočí, když od nich doklady budou vyžadovat místo policistů rakouskouherští četníci.
Stát se to může těm, kdo v sobotu zavítají na Elsnicovo náměstí pod Libeňským zámkem. Na četníky, vojáky a mnoho dalších dobových atrakcí lákají oslavy 120 let od zahájení provozu tramvajové trati Praha-Libeň-Vysočany.
Sobotní oslavy 120. výročí Křižíkovy elektrické dráhy
|
„Šlo o první celoročně provozovanou elektrickou dráhu v Praze a jejím tvůrcem nebyl nikdo jiný než přední český elektrotechnik a vynálezce František Křižík,“ vysvětluje význam této trati vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.
Dobovou atmosféru sobotních oslav pomůže navodit také historický klub vojáků c. a k. 8. zeměbraneckého pluku, který předvede svou výzbroj i ukázku tehdejšího výcviku a celou akci zahájí čestnou salvou. Návštěvníci se mohou těšit i na módní přehlídku secesních kostýmů či na vystoupení libeňských sokolů, kteří předvedou téměř sto let starou skladbu.
„Pro děti připravila příspěvková organizace Osmička pro rodinu kreativní dílny, v nichž si můžou vyrobit čokoládové fondue nebo pamětní odznaky,“ říká místostarostka Prahy 8 Alena Borhyová.
Výročí ale přece jen slaví zejména Křižíkova elektrická trať, pod Libeňským zámkem se proto bude konat i výstava zaměřená na historii tramvajové dopravy v Praze.
Dopravní podnik si také pro účastníky připravil projížďky v historických tramvajích. Ty budou jezdit od půl jedné do půl sedmé ze stanice Vozovna Kobylisy do zastávky Vysočanská.
„Z původních Křižíkových tramvají se vyjma jednoho podvozku bohužel nic nedochovalo,“ říká Fojtík. Návštěvníci se proto o víkendu svezou až pozdějšími prvorepublikovými vozy.
Koně měli přednost
První elektrické tramvaje vyjely po Křižíkově dráze Praha-Libeň-Vysočany 19. března 1896. Slavný vynálezce ale nebyl první, komu Libeňští radní propojení jejich obce s Prahou nabídli. Oslovili nejdříve Édouarda Otleta, belgického podnikatele a provozovatele pražské koněspřežné tramvaje.
Když ale Otlet svou koňku odmítl na vlastní náklady do Libně prodloužit, chytil se příležitosti právě František Křižík.
Ten svou první elektrickou trať postavil již v roce 1891 na Letné. Tamní tramvaje ale jezdily jen během letních měsíců a sloužily spíše k propagačním účelům. Libeňským radním se nicméně nový dopravní prostředek líbil natolik, že výstavbou trati pověřili právě Křižíka.
Po části trati jezdí tramvaje dodnes
První 2,2 kilometru dlouhý úsek dráhy z dnešní Šaldovy ulice na Balabenku byl zprovozněn v březnu 1896. Po něm jezdí tramvaje dodnes a je tak nejdéle provozovanou elektrickou tratí v Čechách.
Po svém dokončení vedla Křižíkova dráha z oblasti dnešní Florence přes dělnické předměstí Libně až do Vysočan. Tyto dnes již pražské čtvrti se tehdy teprve měnily z obcí na města. Libeň se jím stala v roce 1898 a Vysočany v roce 1902.
„V Libni a v Karlíně byla v té době celá řada významných průmyslových podniků. Křižíkovými tramvajemi proto jezdilo velké množství lidí do zaměstnání,“ říká Fojtík.
Trať byla původně pouze jednokolejná a tramvajové vozy se tak musely vyhýbat ve vybraných stanicích. Jízdné se platilo podobně jako dnes. Krátká jízdenka, až na šest stanic, stála pět krejcarů a dlouhá, na více stanic, krejcarů deset.
Křižík měl v plánu svou tramvajovou síť prodloužit až do Troje a do Brandýsa nad Labem, již to ale nestihl. V roce 1907 celou dráhu i s elektrárnou, vozovnou a všemi vozy prodal za 2,2 milionu korun Elektrickým podnikům, předchůdci dnešního Dopravního podniku hlavního města Prahy. „Od té doby byly Elektrické podniky jediným provozovatelem tramvajové dopravy v Praze,“ dodal Fojtík.
