„Už toho mám dost. Odvšivila jsem syna třikrát, stálo mě to přes tisíc korun a už s tím přišel zase. Ať už škola něco udělá,“ rozčiluje se Lucie D. z Úval, matka dvanáctiletého Adama.
Školu dokonce o nápravu i několikrát žádala, jenže ta nemůže dělat nic. Ze zákona totiž nesmí na děti kromě rodičů a lékařů nikdo sahat, proto možnost, o kterou Lucie žádala, tedy že by učitelé žáky ráno před vyučováním kontrolovali a ty zavšivené poslali domů, nepřipadá v úvahu.
JAK NA VŠI: Nejefektivnější je hromadné odvšiveníHygienici v případech hromadného zavšivení doporučují společný postup, zároveň ale přiznávají, že je efektivní hlavně ve školkách. „Nejlepší je odvšivit všechny děti najednou, za čtrnáct dní to udělat znovu, protože řada výrobků nepůsobí na hnidy, ale na živé jedince a hnidy se do čtrnácti dnů zase objeví a vylíhnou se z nich nové vši. Musí se vyčesávat,“ doporučuje ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Lilian Rumlová. Její kolegyně dodává: „Problém ale je, že se většinou nesejdou všichni a že děti nenavštěvují jenom školu. A vši pořád kolují.“ Mezi rodiči tak obíhají zaručené rady, jak se vší zbavit podomácku. Uvádějí se zábaly v padesátiprocentní vodce, alpě s olejem, někdo používá i přípravky na psy. „K tomu se vůbec nebudu vyjadřovat,“ uzavřela ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Jana Tomicová. |
„Opravdu to již dnes jako učitelé nesmíme,“ potvrzuje zástupkyně ředitelky 5. základní školy v Mladé Boleslavi Leona Nováková.
Najdou se však i školy, které to udělají. Vši jsou pro ně totiž stále větším problémem.
„My jsme v minulosti ten zákaz porušili a paní učitelky dětem hlavy prohlédly. Když měl někdo vši, volali jsme rodičům,“ přiznává vedení jedné z kladenských základních škol, které si přálo zůstat v anonymitě. Mnoho šancí, jak s parazitem zatočit, nemají. Napsat vzkaz do notýsku, doporučit vhodný přípravek, ale nic víc.
„Třeba v mateřských školách sjednotit den ošetření dětí, jinak ale musí konat rodiče. Je to jejich povinnost,“ dodává.
„Školy musí řádně a včas informovat rodiče o výskytu vší a jinak mají možností málo,“ potvrzuje ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Jana Tomicová. Podle ní se na úřad školy se žádostí o radu opravdu obracejí a ten s nimi případný postup nad rámec jejich kompetence konzultuje.
A pomoci rodičům vlastně nemůže ani samotná hygiena. Hygienici totiž už od roku 2000 nejsou zdravotníky, nýbrž úředníky, a ti nesmějí nikoho vyšetřovat.
Vši vydrží skoro všechno, chemické přípravky už nepomáhají
„Dřív jsme chodili děti prohlížet, případně dělat opatření, v současné době nám to legislativa neumožňuje,“ vysvětluje dále ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Lilian Rumlová.
Veš dětská není v dětských kolektivech ničím novým, v populaci se vyskytuje již velmi dlouho. Podle hygieniků se třeba teď na podzim vyskytuje více a více u menších dětí. Potíže však způsobuje hlavně to, že na většinu přípravků jsou už vši rezistentní. Nutné je tak nejen opakované ošetření, ale hlavně ošetření několika různými přípravky.
„Ano, chemické přípravky už vůbec nepomáhají, tam je obrovská rezistence, účinné jsou v podstatě jen přípravky s olejem na fyzikální bázi,“ uvedl na dotaz, jak lze účinně proti vším bojovat, vedoucí jedné mladoboleslavské lékárny Marcel Dzoba. Podle něj se šampony a spreje proti vším prodávají denně. „A hodně. Jsem z toho sám překvapený. Je jedno, jestli je leden, nebo červenec,“ dodal.
A pokud dítě chodí ze školy nebo družiny opakovaně zavšivené, mohou se částky za taková ošetření pohybovat v tisících korun jako v případě Lucie. „V průměru dnes na jedno ošetření potřebujete tak tři sta korun,“ dodal Dzoba.
A to je právě to, co rodičům vadí. „Ošetření je drahé, ve třídě s nimi pořád sedí zavšivená holčička a nikdo nic nemůže. A zaplatím to já,“ stěžuje si Lucie.
Podle Jany Tomicové z krajské hygieny však škola přece jen v těchto případech něco dělat může. Pokud totiž rodina třeba v případě odstranění vší dlouhodobě nespolupracuje, může ji škola vyzvat k návštěvě a projednání. Nakonec může dojít i na kontaktování sociálního odboru. A to se také občas děje.
„Pokud by docházelo k opakovanému odmítnutí odvšivení, žádali bychom o pomoc oddělení sociálněprávní ochrany dětí. Takto jsme činili již kvůli pokousání žákyně štěnicemi,“ uvádí příklad z praxe zástupkyně Nováková z Mladé Boleslavi.
Ředitelka Rumlová z hygieny k tomu dodává: „Někdy ale třeba rodiny sociálně slabé odvšivení provedou jen částečně nebo vůbec ne. Pak je dobrá spolupráce s odborem sociálních věcí. Jeho pracovníci na rodiny dohlédnou, aby přípravky koupily a použily je správně.“
Jenže ani to podle reakce odboru sociálních věcí v Kladně nebývá úplně jednoduché.
„Setkáváme se s tím opakovaně, je to ale věc rodičů, aby zakoupili odvšivovací prostředky. Dokonce jsme to někdy řešili tak, že jeden kolega prostředek zakoupil a osobně jim ho donesl. Je to velký problém, vši zůstávají v povlečení, všechno se musí vyprat. Domlouváme jim, snažíme se, ale tu hlavičku jim musí umýt už sami rodiče,“ přiblížila MF DNES vedoucí oddělení sociálněprávní ochrany dětí Ivana Svobodová.
