Uťaté ruce ubitého kuchaře z pivnice U Dvou koček před 35 lety vstoupily do legend pražské kriminalistiky. Byl to kus chlapa a žádný zbabělec. I tenhle fakt se možná stal kuchaři ze známé pivnice v centru Prahy 19. února 1981 brzy ráno osudným.
Nejčtenější krimipomníčky |
V hospodě, kde měl být v časnou ranní hodinu sám, uslyšel hluk ze sálu. Možná, že mohl vyklouznout, zavolat na linku 158 a nechat pacifikaci vetřelců na Veřejné bezpečnosti (VB). Jenže kuchař šel do sálu kurážně sám.
O pár minut později objevili v ranním šeru jeho kolegové odemčenou a otevřenou hospodu a v ní pohozené tělo kolegy. Zpackané vloupání, které skončí zákeřným atakem, je samo o sobě na pováženou. Jenže v tomhle případě oběti chyběly ruce. A ty si navíc vrah odnesl z lokálu jako podivný suvenýr.
„Pravá ruka byla oddělena 15 centimetrů pod loktem, levá 23 centimetrů,“ konstatovala expertiza soudních lékařů.
Kuchař zemřel na následky surového bití, pravděpodobně tyčí. O předloktí přišel zřejmě po úderu sekyry, nedílné součásti kuchyňského vybavení. Useknuté paže se objevily u říčky Rokytky.
Ubít a zmrzačit někoho kvůli ubohé kořisti pár lahví nevalného bílého vína z vysočanských sklepů značek Dalibor a Sklepmistr a pár kartonům cigaret Start a Sparta, to byla i pro zkušené kriminalisty poněkud nestravitelná představa.
Ovšem ze všech vyšetřovacích verzí se policistům právě tahle zdála nejpravděpodobnější. Kriminalisté postupně sestavili časový snímek pohybu oběti i „cvrkotu“ okolo pivnice na Uhelném trhu.
„V prvních čtyřiadvaceti hodinách byla provedena široká nárazová akce,“ vzpomínají na vyšetřování policisté. Přeloženo do obecné češtiny, uniformovaní policisté i „tajní“ rozjeli na teritoriu Prahy mohutnou razii na obvyklé podezřelé.
Na revíry VB tehdy putovaly desítky více či méně ostrých hochů s pestrou kolekcí záznamů za majetkové i násilné delikty v trestním rejstříku a operativní evidenci.
Každá figura z galerky se dočkala důkladného vyzpovídání. Technici jim navíc sejmuli pachové stopy. Shodou okolností v první probrané várce se ocitl i jistý Jiří Doležal. Vazoun s pověstí drsného hocha, který v případu „Koček“ sehraje ještě důležitou roli. „Byl to opravdový psychopat,“ vzpomínal vyšetřovatel, plukovník Jiří Markovič.
Krvavá msta a karban
Pověst o vraždě ve slavném lokálu se rozeběhla po celé Praze navzdory tomu, že o ní do médií problesklo jen pár řádek. Hovořilo se o tom, že kuchaři uťal nenechavé ruce žárlivý partner jeho družky.
Neméně pestrá verze popisovala, že „u Koček jela valcha“. V téhle ilegální herně se měly točit desítky tisíc korun a z kapes obehraných karbaníků se přesypat k pozdější oběti. Ani to se však nepotvrdilo. Pokud si kuchař zahrál, tak jen nějakou méně nebezpečnou hru pro ukrácení dlouhé chvilky se známými.
„Třeba plátýnko (hazardní karetní hra, pozn. red.) a další hazard se na pár místech hrály, kriminálka se mě i na to tehdy ptala,“ vzpomíná na vyšetřování jeden z tehdejších vyslýchaných.
Kriminálka tehdy zaznamenala i jedno doznání. Zprvu to vypadalo nadějně a za mladíkem zapadly dveře cely předběžného zadržení. Vzápětí se však zjistilo, že kajícník ví o věci hodně málo. Půl roku po vraždě v hospodě bezpečnost případ odložila.
Nečekaná výpověď
V archivu ležel svazek „Kočky“ tři roky. V roce 1984 se před kriminalisty nečekaně rozpovídala družka Jiřího Doležala, prostitutka Petra.
„V roce 1981 jsem mu poskytla falešné alibi, protože jsem se ho bála,“ vypověděla. Doležal ji „pásl“. Když nenosila peníze, mlátil ji. Měl rád válečné filmy a to nikoli kvůli kladným postavám. Za vzor si bral gestapáky, když svoji družku bil.
V době, kdy se jeho družka rozhovořila, Doležal seděl za mřížemi. Odpykával si šestiletý trest za znásilnění.
„Ano, šlapala pro mne. Když byla drzá, odmlouvala, dal jsem jí přes držku,“ připustil při jednom z výslechů Doležal. K vraždě kuchaře se nedoznal.
Kromě bývalého pasáka Petra udala tři jeho společníky. Ke Kočkám se nejprve vloupali. Když je překvapil kuchař, zlodějina se zvrhla v jatka. Vyšetřovatelé po složitých konfrontacích uzavřeli kauzu a předali prokurátorovi.
V lednu 1986 Městský soud v Praze Doležala odsoudil k trestu smrti. Tři další si za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví vyslechli tresty do osmi a půl roku vězení.
Nejvyšší soud ČSR rozsudky zrušil. V prosinci 1988 Doležal ve vězeňské nemocnici zemřel, následoval ho i další společník. Zbývající obžalovaní dostali v létě 1989 osm a půl roku za rozkrádání. V roce 1990 Nejvyšší soud i tyto verdikty zrušil a stíhání zastavil. Kočky soudní tečku nedostaly.
