„U nás se vyskytuje deset druhů vos. Dva z nich, konkrétně vosa obecná a vosa útočná, si rády stavějí hnízda v lidských aglomeracích a vyskytují se tak hojně i ve velkých městech,“ sděluje entomolog Aleš Bezděk z Biologického centra Akademie věd ČR.
Na větší agresivitu bodavého hmyzu poukazují především počty výjezdů pražské záchranné služby. Ta totiž k akutním případům bodnutí hmyzem vyjížděla od května letošního roku více než 150krát, to je podle mluvčí záchranky Jany Poštové dvakrát více než v loňském roce.
Co den, to zásah kvůli vose. Záchranáři hlásí vysoký nárůst alergických reakcí |
„Zpravidla se jednalo o případy alergických reakcí způsobených bodavým hmyzem, z toho dokonce tři osoby skončily na jednotce intenzivní péče,“ vypočítává Poštová. „V jednom z těchto případů z osmnáctého července jsme na místo vyslali posádku leteckých záchranářů, protože muž ve věku okolo čtyřiceti let byl po pobodání vosou v takzvaném anafylaktickém šoku a na místě dokonce probíhala resuscitace,“ dodává.
Volat záchrannou službu Poštová doporučuje především v případě, že dojde k poruchám vědomí nebo k obtížím s dýcháním. Výrazně vyšší počet výjezdů kvůli likvidaci hnízd hlásí také hasiči, kteří jich toto léto měli vyšší desítky. Podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky je to zhruba dvaapůlkrát více než loni. Kavka ale zdůrazňuje, že důvodem je z velké části větší benevolence dispečerů při vyslání jednotky.
Sršeň asijská na obzoruV budoucnu bude možná Pražany sužovat další nebezpečný bodavý hmyz. Postupně se totiž k hranicím města blíží invazivní sršeň asijská. Její první výskyt odborníci zaznamenali loni v říjnu v Plzni. Od té doby například několik jedinců vědci objevili také v blízkosti Rudné u Prahy. Tady by díky nižší nadmořské výšce dokonce mohli někteří jedinci přežít zimu. Invazivní druhy se často na nová místa zavlečou spolu s různým nákladem, existuje proto možnost, že by sršeň asijská doputovala do hlavního města po dálnici D5, podél jejíž trasy na tento hmyz lidé narážejí. |
„Začali jsme ve větší míře vyhovovat lidem, kteří nám volají. Předtím vždy platilo, že pokud to není nějaká veřejná instituce, jako je školka nebo nemocnice, ale jen hnízdo někde na půdě, odkazovali jsme na odbornou firmu,“ říká Kavka.
Kromě zmiňovaných institucí je podle Kavky namístě zavolat hasiče, také například když nebezpečný hmyz ohrožuje větší množství lidí na frekventované ulici. Větší poptávku po svých službách nicméně má i většina oslovených deratizačních firem na území hlavního města. Výraznou poptávku po hubení bodavého hmyzu zaznamenala například společnost Deratiz z Prahy 6.
Po sladkém půjdou ještě víc
Vosy jsou letos více dotěrné a hladové především kvůli horkému a suchému počasí. „Když chce nakrmit larvy, potřebuje maso. Takže loví hmyz nebo okusuje šunku na chlebu, který zůstane na stole. Když se pak chce vosa nakrmit sama, hledá sladké látky, jako je nektar,“ vysvětluje entomolog Aleš Bezděk.
„Ve chvíli, kdy je příroda ‚spálená‘ horkem, je nektaru málo a vosy hledají náhradní zdroje cukru. Najdou ho třeba i v rozteklé zmrzlině v cukrárně,“ dodává.
V této fázi léta se podle Bezděka vosy stále o larvy v hnízdech starají, ale protože se postupně kuklí, vosy se začínají zajímat spíše samy o sebe, více proto vyhledávají sladké. Jejich chuť bude růst s tím, jak se bude blížit podzim a jak bude ubývat larev.
Přívětivé počasí pro přežití
Zároveň entomolog potvrzuje, že vos může být letos větší počet kvůli ideálním podmínkám pro přežití během zimy a také na jaře, kdy si budují hnízda. Pro přezimování totiž nejsou dobré ani extrémní mrazy, ani naopak nadprůměrné teploty.
Po bodnutí nemohl dýchat a zkolaboval. Vosy, sršni i komáři útočí víc než dřív |
„Příliš mírná zima může být pro královny také problém. V Británii je letos vos extrémně málo, protože tam v zimě místo sněžení pršelo a řada královen se utopila,“ sděluje Bezděk.
Teplé jaro královny potřebují k tomu, aby po probuzení vlastními silami položily základy nového hnízda a odchovaly první generaci dělnic.
