Krajští radní řeší, jak se se žádostí řádu vypořádat. A jejich postoj je jednoznačný. "O předměty se budeme soudit," prohlásil Zdeněk Štefek, radní pro oblast kultury a památkové péče. Sbírku požadovaných věcí podle církve tvoří některé vzácné obrazy a sochy, ale i předměty denní potřeby jako nádobí nebo staré koberce.
Cena je hlavně historická
"Některé tyto předměty kraj nabyl 1. 1. 2003. Od té doby s nimi v dobré víře nakládá, tvoří značnou část sbírkového fondu," uvedl Štefek. Hodnotu církví požadovaných předmětů podle něj nelze vyčíslit. "Cena jednotlivých položek jako sošky, komody nebo nádobí sice nedosahuje závratných cifer, mají ale významnou historickou hodnotu," doplnil.
Ředitelka Českého muzea stříbra Světlana Hrabánková neví přesně, kolik předmětů si církev nárokuje. "To, že jde o dva tisíce kusů, jsem nevěděla. Řád si je nárokuje ze seznamu, který vznikl v 50. letech. Pokud bychom tyto předměty museli skutečně vydat, nedáme je nikdy dohromady. Některé si vzala jiná muzea, jiné byly vyřazeny během let jako předměty nemuzejní," řekla.
Ve středních Čechách nejde o první případ, kdy se církev obrátila na muzea či galerie s žádostí o vydání předmětů nebo s prosbou a pátrání ve sbírkách. "Jednalo se například o regionální muzeum v Mělníku nebo muzeum Podblanicka v Benešově. Žádný soud však dosud neproběhl," přibližuje radní.
Tajuplný seznam
Nárok řádu Voršilek je založen na existenci seznamu předmětů ze září 1950. Ten vznikl po odchodu sester z kláštera, byl sepsán na stroji, má nečitelný podpis, a tak není jisté, kdo je autorem. Existuje i další soupis majetku řádů ze srpna 1959, který sepsaly pravděpodobně Voršilky. Oba dokumenty ležely desetiletí v Národním archivu.
Seznamy získala i advokátní kancelář Nocarová Jašek & Partner, která řád sester zastupuje. "Máme za to, že jsme zažádali o majetek našeho klienta důvodně," řekla Zdeňka M. Nocarová, advokátka společnosti. O problematice seznamu, jak ubezpečuje, ví.
"Vycházíme ze skutečnosti, že muzeum věci řádně eviduje a rovněž se o ně i řádně stará a je si vědomo, jakým způsobem, kdy a od koho věci získalo," doplnila právnička.
Její advokátní kancelář sídlí v těsné blízkosti sester Voršilek v centru Prahy a roky prý už spolupracují. "Z důvodů majetkových křivd, které byly na Voršilkách spáchány, jsme se rozhodli řádu nabídnout spolupráci. Tu pro ně děláme za nadstandardních, to jest částečně sponzorských podmínek. Konkrétní nebudu. Nicméně vězte, že by si sestry takovouto spolupráci jinak nemohly dovolit," uzavřela Zdeňka M. Nocarová.
Soupis vznikl v chaosu
Situaci, za níž klíčový seznam majetku v roce 1950 vznikl, popisuje ředitelka muzea Světlana Hrabánková: "Seznam vznikl v chaosu. Podle mých informací byly sestry v 50. letech z kláštera přes noc vyhnány, mohly si vzít jen osobní věci. Pak byly zřejmě odvezeny do kláštera v Broumově, kde postupně zestárly a zemřely," uvedla.
Seznam majetku eviduje věci, který musely sestry v klášteře nechat.
"Věci z kláštera pak byly vyházeny z oken, a co místní lidé nerozebrali, se pak nějakým způsobem dostalo na ten seznam, který má řád k dispozici," doplnila ředitelka s tím, že dle starého dokumentu si nejhodnotnější předměty tehdy vzalo Národní muzeum a Národní galerie.
"Popis věcí je minimální, často nejsou uvedeny rozměry, ten seznam je katastrofa. Sester mi je líto, ale pokud bychom předměty vraceli, nedělali bychom zřejmě už nic jiného," uzavřela ředitelka Hrabánková.
