Ze všech krajů ale bývá nejvyšší účast právě v Praze, kde minule díky 345 tisícům hlasů přesáhla 38 procent. Ze samotné metropole tak v přepočtu pocházela sedmina všech hlasů.
„K těmto volbám chodí spíše vzdělanější lidé, především z velkých měst,“ říká politolog z CEVRO Institutu Ladislav Mrklas. Nejsilnější podporu podle něj mohou čekat především strany vládní koalice. „Může se stát, že SPOLU, Piráti a Starostové budou dominovat a porazí tady ANO doslova na hlavu,“ míní Mrklas, přestože ANO před dvěma lety při volbách do pražského zastupitelstva dosáhlo na velmi dobrý výsledek.
Lídryně Zelených se brání obviněním z antisemitismu. Odsuzuje útoky Hamásu |
Už v minulosti se ale ukázalo, že tyto volby dopadají odlišně oproti těm komunálním. Například hnutí ANO skončilo v roce 2019 se ziskem 13,35 procenta čtvrté a za vítěznou koalicí TOP 09 a Starostů zaostalo o sedm procentních bodů. A byť v komunálních volbách o rok předtím skončilo hnutí až páté, dělilo ho od prvního místa jen dva půl procenta.
Vykroužkovaní politici
Podle politologa Lukáše Jelínka se pak boj o pražské voliče odehraje i přímo na kandidátce SPOLU. „Jestli někde v Česku dokážou získat podporu politici z TOP 09, tak je to právě Praha. Navíc Pražané dosti sdílí jejich eurooptimismus,“ míní.
Kroužkování by tak mohlo podle politologů pomoci ke zvolení například Ondřeji Kolářovi (TOP 09), poslanci a exstarostovi Prahy 6, který je na kandidátce SPOLU na šestém místě. V čele radnice stál Kolář po dvě volební období, přičemž jím vedené zastupitelstvo schválilo odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Bubenči.
„Chtěl bych se zaměřovat na hybridní hrozby a posilování odolnosti vůči totalitním režimům. Zahraniční bezpečnostní politika je něco, co se Evropská unie začíná teprve učit. Je tam obrovský potenciál k tomu přispět a přesně to bych rád dělal,“ popisuje Kolář s tím, že v případě zvolení by se vzdal křesla v Poslanecké sněmovně. Na post zastupitele Prahy 6 rezignoval už loni v listopadu.
Piráti navrhli, aby se noví europoslanci zavázali k podpoře Ukrajiny |
Také v Praze nicméně podle politologů půjdou k volbám i lidé, kteří mají k Evropské unii skeptický postoj. „Ti si ale budou vybírat alternativu, která je sofistikovaná,“ domnívá se Mrklas.
Není vůbec špatný tah, že SPD s Trikolorou postavili do čela kandidátky Petra Macha, který je Pražan a je určitě kultivovanější než většina jiných zástupců SPD. Nakonec tak i SPD může v Praze uhrát dobrý výsledek,“ dodává.
Volby do Evropského parlamentu 2024● Volby do Evropského parlamentu se uskuteční tento pátek a sobotu. Volební místnosti budou otevřeny první den od 14 do 22 hodin a druhý den od 8 do 14 hodin. |
Na čtvrtém místě kandidátky je navíc Pražanům známý Milan Urban, který je nejen předsedou zastupitelského klubu SPD na magistrátu, ale také bývalý člen TOP 09, kde zastával tutéž funkci.
Sázka na vůni benzinu
Vedle SPD ale oba politologové předpovídají, že by dobrého výsledku v Praze mohla dosáhnout i koalice Přísahy a Motoristů. „Sázka na euroskepticismus spojený s tématem motorizace by v Praze, která má v oblasti dopravy řadu problémů, mohla zafungovat,“ míní Jelínek.
Samotní Motoristé vznikli před dvěma lety. V čele tehdejší kandidátky pro komunální volby stanul Petr Macinka, manažer z Institutu Václava Klause, který vznik strany zdůvodnil vzestupem „cyklofanatiků“. S programem, který počítal například s rapidním snížením počtu cyklopruhů nebo s metrem pro Pražany zdarma, získali Motoristé před dvěma lety přes půl milionu hlasů.
Kromě Macinky, který je na kandidátce na čtvrté pozici, voliče s největší pravděpodobností přiláká i společný lídr Motoristů a Přísahy Filip Turek. Bývalý pilot formule má totiž na Instagramu 171 tisíc sledujících, čímž se dostává do povědomí především mladších voličů.
Z Libně do Bruselu
Kromě Motoristů vznikl jako původně komunální strana také Mourek. Nejprve tedy jako Libeňský mourek, kterému v roce 2022 jen o necelé jedno procento uteklo místo v zastupitelstvu Prahy 8. Strana původně založená na základě satirického facebookového profilu jde do voleb se sloganem „O fous lepší EU, o dost lepší Česko“.
