Je bouřlivý večer a za okny zuří vichřice. Rázem celé Střešovice, stejně jako spousta dalších částí metropole, pohasnou. Lidé začnou hledat baterky a svíčky. Mnozí se pomalu smiřují se studenou večeří a místo sledování televize drží černou hodinku. Uvnitř přečerpávácí stanice a vodojemu Bruska nedaleko dejvického nádraží je zatím všechen personál na nohou – právě aktivují krizový plán, aby lidem v Praze 6 a okolí při výpadku alespoň tekla voda, protože vodovod je v některých místech závislý na elektrických čerpadlech.
Náhradní zdroj musí navíc vydržet celé dva dny, které zaberou opravy na rozvodné síti. Právě na takovou situaci dnes vodohospodáři ve stanici Bruska trénovali.
„Spustili jsme vybrané náhradní zdroje elektrické energie a otestovali provoz čerpacích stanic v nouzovém režimu. Zároveň jsme prověřili komunikaci mezi námi a Operačním střediskem krizového štábu hlavního města Prahy,“ popsal generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos.
Náhradní zdroje pro případ blackoutu nejsou v Praze potřeba všude. K zhruba 600 tisícům Pražanů voda doputuje jen díky gravitaci. U ostatních se tak děje za pomoci čerpadel, ale zatím nejsou všechna vybavena systémem nouzového napájení. „Voda by v případě úplného blackoutu přestala téct asi u 300 tisíc Pražanů. Pro ně bychom museli zajistit náhradní dodávku v podobě balené vody a cisteren,“ sdělil Mrkos.
„Velké území, které není pokryté a dělá nám poměrně značné starosti, je severovýchod města, tedy oblast třeba Kbel nebo Letňan,“ dodává šéf vodáren. Systém ale chybí také v případě části Vinohrad nebo Malešic. Na záložní zdroj nicméně mohou přepnout všechny stanice, které zásobují pražské nemocnice, a to včetně té vinohradské.
Jak se připravit na blackout
|
PVK plánuje postupně instalovat nouzové systémy i na dalších stanicích, ale vždy spolu s celkovou modernizací objektů, protože to vyžaduje více technologických změn.
Ochromená metropole
Zhruba čtvrtina obyvatel tak musí jen doufat, že k celopražskému blackoutu vůbec nedojde. Rozsáhlejších výpadků proudu ale zažilo hlavní město v novodobé historii hned několik. K poslednímu takovému došlo začátkem června roku 2022. Chodovskou rozvodnu tehdy ochromila technická závada. Lidé kvůli tomu uvázli v metru, vlacích, tramvajích či výtazích na celém pravém břehu Vltavy.
Za poslední dekádu se tato rozvodna mezi Kunraticemi a Šeberovem dostala do problému hned pětkrát. Kromě zmíněné události způsobila blackout například v roce 2013 a před sedmi lety život v metropoli zkomplikovala kvůli výbuchu trafostanice.
„V současné chvíli jsou v Praze zcela minimální výrobny elektrické energie. Právě kvůli této nesoběstačnosti je potřeba mít co nejvíc robustní přenosovou síť, aby ji co nejméně ochromovaly výpadky na jejich jednotlivých částech,“ vysvětlil Jan Chabr (TOP 09), předseda magistrátního výboru pro energetiku.
Nejdůležitější jsou v tomto ohledu takzvané uzlové rozvodny, které elektřinu přivádějí do města a dále ji rozvádějí do jednotlivých městských částí. V současné době jsou však v Praze pouhé tři, a to v Řeporyjích, Malešicích a na Chodově.
Na blackout nejsme připraveni, v Praze půjde o život, říká bývalý primátor |
Zatím má magistrát zkušenost s výpadkem jedné z nich. Pokud by došlo k vyřazení dvou zároveň, dostala by se ta třetí do značných problémů. Z toho důvodu je potřeba postavit ještě čtvrtý pilíř této sítě, v plánech vedení města označený jako Rozvodna Praha Sever.
„Rozvodna má v současné době platné stavební povolení. Problém je v tom, že se Dolní Chabry odvolaly proti povolení pro stavbu stožárů vysokého napětí. To nyní řeší ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto speciální stavební úřad, ale s městskou částí už podle mých informací došlo k dohodě. Takže by kladné rozhodnutí mělo padnout do konce letošního roku,“ dodal Chabr s tím, že do provozu by měla být rozvodna uvedená nejspíš v roce 2028.
