Držet v Brdech vláhu, shodují se ochranáři a správci lesů

Správci centrální části brdského pohoří chtějí pokračovat v úpravách potoků a výstavbě menších nádrží. Brdské lesy si zatím vláhu držely i v horkých létech, ale podle správců lesů podmáčených lokalit ubývá. Výstavbu nádrží plánují i jinde ve středních Čechách.

„Bez vody přece není života,“ apelují zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). A nejde jen o plané konstatování, míří k jednomu z míst, kde doposud voda nechyběla. Naopak. Nynější chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy jí oplývala i v horkých létech.

„Ani Brdy již nejsou pověstnou houbou, ze které braly vodu okolní obce a které bylo na rozdávání. Brdských rašelinišť, rašelinných smrčin a dalších podmáčených lokalit ubývá. A tak uvažujeme, jak vodou šetřit, odkud ji čerpat a jak ji zadržet v krajině,“ upozorňují ochranáři na webu AOPK ČR.

Informují proto o studii, na jejímž základě státní podnik Povodí Vltavy připravil dva projekty. Jde o revitalizaci říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským rybníkem a úpravy na Třítrubeckém nebo též Voložném, potoce.

„Na základě naší objednávky studii vypracovala firma Sweco Hydroprojekt. Obsahuje opatření na vodních tocích, nádržích, melioracích, cestní síti a na způsobech lesního hospodaření,“ upozorňují ochranáři.

Podobně se snaží udržet Brdy jako zásobárnu vláhy Vojenské lesy a statky České republiky (VLS ČR), které se starají o většinu tamních porostů. Pro zlepšení spustili program nazvaný Živá voda a investovali už desítky milionů korun.

Vody v Brdech je po jaru méně

V Brdech, kde se nachází několik vodních nádrží využívaných také jako zdroj pitné vody, nyní vznikají další. Rozlohou jsou sice menší, ale svůj účel v krajině by podle lesníků měly splnit. K Octárně, Pilské či Lázské nádrži na příbramské straně brdské CHKO tak přibyla například vodní nádrž Pazderka. Shodně na 3 miliony korun pak vyšla díla Bahna I a Bahna II.

Voda v centrálních Brdech

Na území CHKO Brdy se nachází vodní nádrže Obecnice (Octárna), Pilská a Láz. Z iniciativy VLS ČR přibyla menší díla Pazderka, Bahna I a Bahna II. Zásobárnou vody je také dvojice Padrťských rybníků na rožmitálské straně pohoří. Na okraji CHKO na Hořovicku je nádrž Záskalská. Z brdských vrcholů proudí řada potoků jako Třítrubecký, Červený, Padrťský či Pilský. Pod vrcholem Praha pramení říčka Klabava, u Malého Toku zase Litavka. Srážek je ve středních Brdech jako na Šumavě.

Jak po zahájení výstavby upozornil ředitel divize VLS ČR Hořovice Petr Švadlena, ve všech případech jde o drobná vodní díla. Konstrukcí citlivě zapadají do lokality a jejich úkolem je udržet vodu v lese.

V plánu jsou další dvě, nádrž Klášterka na přítoku potoka Rezerva a retenční nádrž Zdeňák. „Nejde o investici do primárně hospodářských vodních ploch, v drtivé většině nepočítáme s využitím pro chovné účely. Hlavním cílem je zvýšit rozmanitost života v přírodě v námi spravovaných lokalitách a také jejich schopnost zadržovat vodu v krajině,“ představil před čtyřmi lety záměr ředitel VLS ČR Josef Vojáček. Na znatelný úbytek vody upozorňují i lidé, kteří už v Brdech něco pamatují.

Čtyřiapadesátiletý Jaroslav pochází z Příbrami. Většinu své kariéry ale strávil v jednom z podniků na Hořovicku, a proto také často vyrážel do okrajových částí brdských lesů v okolí Komárova ještě v době, kdy je střežila armáda. Líčí, jak ještě v pozdním jaru zurčela z kopců ledová voda.

„Většinou byly plné strouhy kolem cest, někdy se valila i po silnici, protože jí příkop nestačil. To dnes zažijete snad jedině po bouřce či přívalovém lijáku,“ popisuje situaci, kterou při toulkách Podbrdskem viděl nesčetněkrát. „Bylo to stejné, ať už se šlo od Zaječova směrem na Houpák, nebo třeba od místa nad Obecnicí, kde se říkalo U vojáka, k Pilské nádrži,“ říká nadšený turista, který do Brd vyjíždí i na kole.

Nádrže postaví i jinde v kraji

Potíže s nedostatkem vody nyní v Česku gradují. A nejen proto, že letošní jaro patří k nejsušším a z pohledu zemědělců je nyní na suchu 98 procent republiky. Problémy jsou ale staršího data, poslední tři čtyři horká léta s minimem vydatných srážek jen uspíšila debaty, jak pomoci nejen lidem s vyschlými studněmi, ale i samotné přírodě.

Aktuálně se chystá zakročit ministerstvo zemědělství. Ve středních Čechách plánuje výstavbu několika nových přehrad. Jednou z vybraných lokalit je Stroupinský potok v katastru obce Hředle na Berounsku. V hledáčku resortu je rovněž říčka Brzina, konkrétně lokality na Sedlčansku označované Hrachov I a Hrachov II. V kraji se nabízí ještě Nabdín na Bakovském potoce v okrese Kladno. Budoucí nádrž by tam měla mít plochu 89 hektarů.

A podobně jako v Hředlích a také Chumavě u Hostomic má ministerstvo souhlas okolních obcí. Sto milionů korun dá resort na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní díla Senomaty, Šanov a Kryry na Rakovnicku. „Z našeho území odtéká prakticky veškerá voda do okolních států, takže naše zdroje závisejí výhradně na srážkách. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).