Jak to, že vy smíte na vodu, když ostatní lodě ne?
Přívoz v rámci přístavu může v době povodní plout.
Zdeněk Bergman
Proč se vůbec posádky lodí v ochranném přístavu potřebují na své paluby dostat?
Na lodi musí být hlídka a tu je potřeba střídat většinou jednou denně. Tyto kapitány, lodníky, strojníky, prostě hlídky, zdarma převážíme.
Od koho máte instrukce, jak se zařídit při hrozící povodni?
Přesné pokyny nám dává dispečink generálního ředitelství Povodí Vltavy, Krizový štáb hlavního města Prahy a já jsem ve spojení s ČHMÚ, konkrétně s ředitelem úseku hydrologie Janem Daňhelkou. Známe se od minulých povodní v roce 2002. Minulý týden mi říkal; pozor, podle predikce by to mohlo být stejné nebo ještě větší než tehdy, protože studená fronta se nad Českem uspořádala tak, že se všechno vyprší tady u nás. Ale Praha to díky zkušenostem Povodí Vltavy, které začalo včas vypouštět přehrady, zvládá. Měli dobrý odhad.
Traktor odtáhl od Vltavy maringotky převozníků, aby nepřekážely velké vodě |
Jaký máte povodňový plán?
Obsahuje body, jak se chovat při různých vodních stavech při průtoku vody 450 kubíků za sekundu, v tu chvílí zavřou vrata na Čertovce a my už tam s našimi loděmi nemůžeme. V tu chvíli my zavíráme vrata v Platnéřské. Zavře se i lodní doprava a začne stavba provizorních hrazení.
Také přidáváte ruku k dílu?[
Pražské Benátky staví hráze na Alšově nábřeží, tam je ten úsek dlouhý 92 metrů a víme, že budeme stavět, když se bude blížit průtok k 1 800 kubíkům za sekundu. K tomu nás instruuje ředitelka krizového řízení Prahy Markéta Štalmachová.
Co se děje dál, když voda nezůstane na těch čtyři sta padesáti?
Na Helmovském jezu u Štvanice se plavba zavírá, když je průtok 600 kubíků za sekundu, takže jsme v pátek odtahovali loď pro bezdomovce, o kterou se staráme a která je zakotvená pod Letenskými sady. A u Šítkovského jezu nad Jiráskovým mostem se plavba zavírá úplně nejpozději, při průtoku 800 kubíků za sekundu. To je vjezd do smíchovského přístavu, kam jsme v sobotu odpoledne zatahovali naše poslední soulodí z pod Vyšehradu.
Extrémní povodně v ČR |
Zmínil jste povodně z roku 2002. Jak jste je prožíval?
Tehdy v Praze teklo necelých a již neměřitelných šest tisíc kubíků za sekundu na vodočtu v Chuchli. Dělali jsme k té povodni nedávno výstavu fotek a kongres pro vodohospodáře. Opět se tam střetli Igor Němec, tehdejší primátor Prahy, a další představitelé města a Povodí Vltavy. Řešili jsme tam, jak to tenkrát vlastně bylo, co bylo špatně.
K jakým závěrům jste dospěli?
Byla to taková škola Praze, kdy se ukázalo, kdo má co dělat. My jsme celkem spontánním způsobem postavili hráze na Alšově nábřeží a Povodí Vltavy a hasiči postavili hráze od Novotného lávky až k Národnímu divadlu. Teď po těch více než dvaceti letech každý ví, co má dělat, úseky jsou rozdělené. Tehdy to byla novinka, když ředitel Povodí Vltavy Pavel Uher prosadil, aby se hráze postavily. To zachránilo Staré Město, kdyby nebyly, tak jsme měli vodu na Staroměstském náměstí.
14. září 2024 |
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tvMěli jste někdy v souvislosti s povodní nějaké škody?
Největší naše škody jsou, když nemůžeme provozovat plavbu, protože zaměstnáváme sto lidí. Děláme vyhlídkové plavby, a když to přerušíte, nemůžete podnikat.
Nevadí, že máte potopené nástupní lávky, jak jste zmiňoval?
Nevadí, všechno nám plave. A dokud to plave, tak je to v pořádku.
To zní jako vodohospodářská moudrost.
Těch máme víc. Například říkáme, že je vždy sedm let mokrých a sedm suchých. Plus mínus to vychází. Obsluhujeme podzemní přístaviště pod obloukem z Juditina mostu z roku 1169. Tady je nástěnná socha Bradáče a k němu se váže stará vodohospodářská moudrost: Když se k Bradáčovým vousům voda přibližuje, tak se obyvatelé klidí ze Starého Města, a když do Bradáčových úst voda teče, dá se na Staroměstském náměstí jezdit na lodi.
