Chrám svaté Barbory, klenot pozdní gotiky, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Právě u něj doporučují místní začít prohlídku města, pokochat se z terasy sousední kaple Božího těla pohledem na město a do údolí říčky Vrchlice. Odtud se dále vydat alejí barokních soch kolem jezuitské koleje do křivolakých uliček města, které od 13. století vyrostlo na místě hornické osady. Význam stříbrného města uznalo i UNESCO, kdy už ho v roce 1995 zapsalo na svůj seznam.
Bohatství zdejších stříbrných dolů se otisklo i do podoby města. Původní skromné domky havířů se postupně měnily na gotické a renesanční paláce, byl vybudován Vlašský dvůr, sídlo českého krále, takzvaný Hrádek, kostely svatého Jakuba a gotický slavný chrám svaté Barbory. Podobu města dotvořilo baroko, vyrostla zde jezuitská kolej (dnešní galerie GASK), klášter Voršilek a barokní tvář získal i nedaleký klášter v Sedlci.
Je jen na návštěvníkovi, kterou trasu městem si vybere, jestli bude bezcílně bloudit uličkami a posedí na zahrádce některé z restaurací či kaváren, bude hledat perly zdejší architektury v podobě chrámů a paláců, nebo jestli bude objevovat poklady skutečné třeba v Muzeu stříbra s jedinečným stříbrným dolem či expozici kutnohorského mincovnictví.
Vlakem do Kutné HoryJen jedenáct minut trvá osobnímu vlaku Českých drah, než dojede z Kutné Hory do Kolína. Kolín přitom leží na hlavním železničním koridoru spojujícím Prahu s Moravou a Slezskem. Staví zde expresy i rychlíky Českých drah. Kutná Hora má navíc i přímé rychlíkové spojení s Brnem. Ve vlacích lze převážet kola. |
Ale vraťme se na začátek. Už po cestě z hlavního kutnohorského nádraží do centra se skrývá jedno z největších zdejších turistických lákadel, sedlecká kostnice. Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých. Podle legendy jeden ze sedleckých opatů přivezl z Jeruzaléma hrst hlíny a rozsypal jí na klášterním hřbitově. Pohřben na „svatém poli chtěl být každý, a hřbitov se začal rozrůstat. Bylo zde pohřbeno desetitisíce obětí morových ran i husitských válek.
Mrtvých bylo tolik, že kosti z hřbitova se postupně ukládaly do podzemní kaple a zde byly skládány do pyramid, odhaduje se, že jich mohlo být i šedesát tisíc. Definitivní podobu kostnice získala v na konci 19. století, kdy Sedlec patřil rodu Schwarzenbergů. Tehdy stavební mistr František Rint z České Skalice provedl mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno.
Trochu neprávem ve stínu kostnice stojí sedlecký klášter. Přitom díky němu Kutná Hora před staletími vznikla. Klášter byl založen v polovině 12. století a na konci století třináctého cisterciáci vybudovali zdejší katedrálu. Ta vyrostla díky tomu, že mniši měli značné příjmy z dolování stříbra na jejich pozemcích. Sedlecký kostel byl největším chrámem českého království. V roce 1421 ho vyplenili husité a v troskách čekal na obnovu. Té se ujal až po třech stoletích Jan Blažej Santini-Aichl.
Geniální barokní architekt chrám přestavěl v duchu svých ideí barokní gotiky, jedinečném spojení pro české země tak typických stavebních slohů. Obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen. Období obnovené prosperity však netrvalo dlouho. Za necelých osmdesát let po obnově, v období panování císaře Josefa II., byl v roce 1784 sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, ta je tam dodnes.
Od jara roku 2009 je katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci. Přístupná ale není jen loď chrámu. Katedrála má přístupné podkroví, jímž je možné vystoupit na kůr západního průčelí, chrámová klenotnice ukrývá jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance.
Ta se pyšní primátem nejstarší gotické monstrance Evropy. Přežila řádění husitů jen díky tomu, že byla zazděna a pak náhodně objevena. Údajně její tvar inspiroval samotného Santiniho při přestavbě katedrály. Je řazena po boku korunovačních klenotů nebo relikviáře sv. Maura do první pětky nejdražších pokladů naší vlasti.
Pokud se někdo rozhodne strávit v Kutné Hoře víc než jen sobotu nebo neděli, může vyrazit i do okolí. Z Kutné Hory vede železnice směrem do Zruče nad Sázavou. Se zajímavými místy poradí aplikace českých drah Vlakem na výlet.
Trasa železnice v podstatě kopíruje romantické údolí říčky Vrchlice, stačí jen vystoupit z vlaku a po červené nebo modré značce se pak vrátit podél říčky do Kutné Hory a po cestě si vybrat – v nabídce je zřícenina hradu Sión, kde se bránil přesile poslední husitský hejtman Jan Roháč z Dubé, obec Malešov s tvrzí a pivovarem a kde se odehrála i jedna z velkých bitev husitských válek, unikátní technickou památkou je i klenbová hráz vodní nádrže Vrchlice.
Za zhlédnutí stojí i dochované mlýny na říčce Vrchlici. Po cestě je i řada staveb a památek připomínající hornickou minulost města. Na jedno údolí je to lákadel až dost a komu dojdou po cestě síly, může se vrátit do Kutné Hory vlakem.
Další neopakovatelnou památku lze nalézt na druhé straně Kutné Hory, kde leží úchvatný empírový zámek Kačina. V zámku je nejkrásnější česká knihovnu, známá z mnoha filmů a pohádek, ale má tu svou expozici i Národní zemědělské muzeu. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park, kde se lze dlouhé hodiny v klidu procházet třeba i s kočárkem.
Další tipy na výlety Vlakem po Česku.
