Vladimír Říha vedl jako generální ředitel a předseda představenstva nenápadnou městskou firmu, která spadá pod pražský dopravní podnik, od srpna 2007. Ve firmě letos 2. února skončil. Dozorčí rada ho odvolala kvůli špatnému hospodaření. Dluh firmy se aktuálně odhaduje na 180 milionů korun.
Propuštěný ředitel vzápětí Pražskou strojírnu zažaloval. Na základě pracovní smlouvy žádal doplacení svého únorového platu. Dva dny, konkrétně 1. a 2. února, byl ještě v práci, pak přišlo jeho odvolání. Říha ale požadoval doplatek i za dalších 18 únorových pracovních dnů. Za každý z nich chtěl pět tisíc korun, celkem tedy sto tisíc, což bral měsíčně jako zaměstnanec ve funkci generálního ředitele.
„Pracovní poměr, který byl založen pracovní smlouvou, do dnešního dne žádným způsobem neskončil, proto má zaměstnanec nárok na mzdu, potažmo náhradu mzdy, kterou jsme uplatnili za ten jeden předmětný měsíc,“ řekl dnes u soudu Říhův právní zástupce Matěj Haranta.
„Jsme přesvědčeni o tom, že pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem (Vladimírem Říhou) a žalovanou (Pražskou strojírnou) je neplatná, a to z důvodu, že v předmětné době zastával žalobce funkci předsedy představenstva, tedy statutárního orgánu, a současně generálního ředitele, přičemž náplň těchto činností se vzájemně překrývala. Jde o nepřípustnou kumulaci funkcí,“ odmítla žalobu právní zástupkyně Pražské strojírny Ester Šamajová.
Souběh těchto funkcí je skutečně zakázán a jak se ukázalo, byl to i klíčový argument v tomto sporu, opřený také o rozsudek Nejvyššího soudu z letošního ledna. Jedním ze základních znaků pracovněprávního vztahu je totiž to, že zaměstnanec má nadřízeného zaměstnavatele. Předseda představenstva (tedy statutární orgán) ale nemá nikoho, kdo by mu byl nadřízen a mohl mu dávat pokyny k výkonu jeho činnosti. Proto tuto činnost nemůže vykonávat fyzická osoba v pracovním poměru.
Dvoje peníze za jednu práci
Obchodní vedení společnosti náleží statutárnímu orgánu přímo ze zákona a nemůže být vykonáváno také v pracovním poměru. Manažer by pak byl totiž odměňován dvakrát za to samé.
A přesně tak to bylo podle Obvodního soudu pro Prahu 9 v případě Říhy. Měl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, za niž bral jako předseda představenstva manažerskou odměnu, a vedle toho existovala pracovní (zaměstnanecká) smlouva, na základě které pobíral plat jako generální ředitel. Na tento druhý příjem podle dnešního rozsudku nárok neměl.
„Máme za to, že pracovní smlouva, kterou uzavřel pan žalobce, je neplatná. Pokud máme neplatnou smlouvu, nevznikají ani žádné nároky z této smlouvy,“ uvedla předsedkyně senátu Michaela Wenzlová poté, co soud Říhovu žalobu zamítl. Laicky řečeno - dvě smlouvy na tutéž práci za dvě odměny souběžně existovat nemohou.
Rozsudek zatím není pravomocný. „Ohledně dalšího postupu se poradím s právním zástupcem,“ řekl Říha iDNES.cz poté, co vyšel z jednací síně.
Pokud bude soudem pravomocně potvrzeno, že je jeho zaměstnanecká smlouva na pozici generálního ředitele neplatná, znamenalo by to, že si Říha mohl přijít za období od srpna 2007 do ledna 2017 - při platu 100 tisíc korun měsíčně - bezdůvodně na více než 11 milionů korun.
Odvolaný ředitel už čelí trestnímu oznámení, které na něj podalo současné vedení firmy. Přes oprávnění uzavírat smlouvy jen do výše dvaceti milionů korun totiž Říha podepsal kontrakt na nákup brusky za víc než 100 milionů.
Ze závěrů auditorů také podle České televize vyplývá, že strojírna zaplatila miliony korun za zahraniční služební cesty nebo výzkumy trhu ve snaze expandovat do Francie, Maroka nebo USA. Na tržbách firmy se to ale neprojevilo. Říha se dnes odmítl k výsledkům auditu vyjádřit.
