Pátek 7. srpna 2020, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. srpna 2020 Lada

Energeticky náročné staré domy škodí Praze víc než doprava, tvrdí děkan

  7:07aktualizováno  11:50
Hodně provozních nákladů i emisí stojí péče o historické domy v centru Prahy. A i propiska má na životní prostředí dopad, ať už se jedná o použité materiály či spotřebu energie při výrobě. Právě takovým výpočtům se věnuje Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické.

Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické (5. 6. 2019) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Zdá se vám to reálné, máme na to vůbec technologie?
(Hodně váhá) Jde o to, co to znamená uhlíkově neutrální. Když do toho budeme počítat pražské psy, ti uhlíkově neutrální být nemůžou se svým zažíváním. Ale když se budeme bavit třeba o tom, že by doprava v rámci katastru města byla uhlíkově neutrální, to si představit dovedu. Stejně tak si dokážu představit, že by se tomu blížila i energetika. Ale byl bych nerad, když řeknu, že se to nestihne, aby to vyznělo, že to nemá smysl dělat. To rozhodně ne.

Je vůbec život na venkově k přírodě šetrnější?
To se těžko srovnává. Museli bychom porovnat stejného člověka, jaké má návyky a jaký má životní standard v Praze a na venkově. A to mohou být velmi zavádějící informace. My jsme dělali studii, nakolik se vyplatí žít v udržitelném pasivním domě za cenu, že člověk musí dojíždět do zaměstnání. Zjistili jsme, že jakmile budete bydlet dál než dvacet nebo třicet kilometrů od práce, benefit úsporného domu smažete tím, že budete dojíždět autem, ale i MHD. Vlakem je to lepší, to vychází skoro na 80 kilometrů.

Dneska se třeba mluví o dopadech igelitových a papírových tašek. Nakonec papírová taška vlastně není s ohledem na životní prostředí výrazně lepší než igelitová a takových příkladů je mnoho, vy se v tom vyznáte?
Snažím se v tom orientovat a začíná mě zajímat spotřebitelské chování. Jelikož značnou část výrobků, které mají nějaký dopad na životní prostředí, používáme v našem každodenním životě, pro snižování dopadů je dobré umět poznat, co člověk potřebuje a co spotřebovává. A následně najít alternativy, které uspokojí jeho potřeby a zmírní dopady na přírodu.

Vladimír Kočí

  • Chemik, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. 
  • Zabývá se environmentálními dopady průmyslových aktivit, průmyslovou ekologií, ekodesignem či posuzováním životního cyklu produktů a služeb. 
  • Letos publikoval společně s kolegy studii o tom, jaké dopady na životní prostředí má průměrný Čech, vědci vypočítali, že Češi nejvíce škodí přírodě elektrárnami a chovem prasat. 
  • Vystudoval VŠCHT, Ústav technologie vody a prostředí.

Jaké jsou největší zelené mýty?
Mýtů je hodně. Problémem je, když se porovnání dělá nefér bez širšího rozsahu. Například když někdo tvrdí, že skládka je lepší než spalovna, nebo naopak. Ani jedno není absolutně platné tvrzení. Vždycky je důležité ho dát do nějakého kontextu. Celkově jsem rozhodně spíš pro spalovny než pro skládky z mnoha důvodů, ale přesto ani spalovna není řešení. My potřebujeme snižovat množství obalů a odpadů. Aby se materiálů na spalovny dostalo méně. Bohužel v praxi, když se domlouvá nějaká legislativa či opatření, to vypadá tak, že se pozvou zainteresované strany, které hájí svoje zájmy. Ty jsou dost často protichůdné a málokdy dochází k rozumnému řešení napříč společností a zpravidla vyhraje ten nejsilnější a nejšikovnější. V lepším případě dochází ke kompromisu, ale to není win win strategie – tedy strategie dobrá pro všechny. A tak vznikají mýty, protože ten nejsilnější začne něco prosazovat.

Největším znečišťovatelem je v Praze doprava, je řešením elektromobilita?
Mým názorem je, že největším znečišťovatelem prostředí, který souvisí s Prahou, je energetika.

Tak emise v Praze jsou hlavně z dopravy.
To ano, ale kdybychom měli říct, čím Praha jako svébytná entita nejvíc škodí životnímu prostředí, je to energetická náročnost. Vytápění budov, klimatizace, lokální topeniště, ale i spotřeba elektrické energie. To, že si Praha může večer posvítit na kolemjdoucí, je díky tomu, že emise v severních Čechách utíkají do komínů, a to je také dopad Prahy.

Ale to je asi něco, co člověk moc změnit nemůže. Jediné, co může, je požadovat změnu po politicích.
Má to několik cest a žádná není rychlá a jednoduchá. Člověk může začít s dodavateli elektrické energie a vybrat si takového, který doloží, že jeho elektřina je šetrnější vůči životnímu prostředí v absolutních hodnotách. Nemělo by stačit pouze jeho tvrzení, že poskytuje 20 procent z obnovitelných zdrojů, ale ať řekne, jak velkou uhlíkovou stopu a kolik toxických látek vypustí na množství kilowatthodiny elektřiny. Data existují, stejně jako eko označení. Takže spotřebitel má možnost, když bude chtít, informace získat. Těch spotřebitelů musí být tolik, aby opravdu firmám začalo docházet, že o tom musí komunikovat se zákazníky.

A další způsoby?
Potřebujeme odpovídající legislativu. To sice člověk tak lehce nezmění, ale minimálně může aktivně vstupovat do voleb a volit takové politiky, kteří skutečně pro životní prostředí chtějí něco dělat v rozumné koncepci v nějakém dlouhodobém horizontu.

V energetice hodně pomáhá také zateplení budov, jenže to třeba v centru nejde kvůli památkové péči. Má zateplení velké dopady?
Ano, ale není to jen o zateplování. Je to také o tvorbě úsporných budov jako takových, abychom si nemysleli, že zateplením to vyřešíme. My musíme změnit náš architektonický pohled na budovu, což moderní kolegové z fakulty architektury, kde také přednáším, už znají, ale investor bývá velmi často velice konzervativní a chce dům po starém způsobu.

Proč? Protože to je dražší, nebo to není moderní?
Ještě to není moderní. Je to příliš nové a samozřejmě nelze čekat rychlou obnovu domů, ve kterých bydlíme. Vozový park obměníme v řádu téměř jednotek nebo desítek let, ale u domů to tak rychle nejde. Chtělo by to, aby koncepce života v nějakém domě měla pokud možno energeticky pozitivní bilance.

A co tedy ty domy, co už stojí třeba v centru?
Centrum historických měst je komplikovaná otázka. Já se vždycky ptám, kde je ta hranice a kolik historických budov máme ještě uchovávat. Mám hodně pozitivní vztah k historii, ale připadá mi, že chráníme budovy z dvacátých let, nesmíme moc měnit fasádu, protože to je historická památka a stojí nás to hodně provozních nákladů i emisí do životního prostředí. Docela rád bych takovou debatu otevřel s památkáři a zatím těm, se kterými jsem měl možnost mluvit, to připadalo úplně nepochopitelné. Historické a kulturní dědictví chápu, ale zajímá mě, kolik budov, kdyby nám už teklo do bot, budeme chránit za každou cenu.

A může nám téct do bot? Co tím myslíte?
Nebudeme mít třeba dost energie na jejich vytápění. Jen kolik krásných historických zámků máme třeba v Polabí. Dřív to byla administrativní centra panství a dnes pro ně už není využití. Jestliže si banky nebo firmy, které sídlí v historických budovách v centru, uvědomí, že je to pro ně ekonomicky nevýhodné, a odejdou, kdo v těch historických budovách bude topit, aby nezplesnivěly, a starat se o ně? Stát to bude dotovat. Zajímalo by mě, jestli o tom někdo uvažoval.

  • Nejčtenější

Vrak deset let obrůstá zelení, odstranit ho zatím nepomohla ani novela zákona

Čtvrt roku již platí novela zákona, která měla zrychlit odstraňování autovraků z ulic. V praxi se toho však zatím moc...

Pražská integrovaná doprava bude šedo-červená, nový vzhled schválili radní

Autobusy, tramvaje, příměstské vlaky i soupravy metra zapojené do Pražské integrované dopravy (PID) by měly mít v...

Mizí element cizí. Kanga zanechává prach drzosti, arogance i nepochopení

Sparta ztratila svého nejlepšího hráče. Proč? Jak se Pražané vypořádají s tím, že jim jejich nejlepší fotbalista prchá?...

Rosický potvrdil odchod Kangy: Naše představy splňoval jen poslední tři měsíce

Odchod fotbalového záložníka Guélora Kangy už oficiálně potvrdila i Sparta. Její sportovní ředitel Tomáš Rosický...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zdražovat měla Praha postupně, teď to bude bolet, říká expert o jízdném

Městské hromadné dopravě v Praze chybí kvůli pandemii platící cestující, takže vedení města diskutuje o zdražení...

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

Po kolizi tří aut začalo jedno hořet, nehoda zavřela tah u Příbrami

Dopravní nehoda více aut uzavřela po poledni strakonickou silnici I/4 u Vrančic na Příbramsku. Jedno vozidlo začalo po...

Zuboženého koně musela veterinářka utratit. Byl nemocný, tvrdí chovatelka

Podezření na týrání koně vyšetřuje v Žilině na Kladensku kriminálka a krajská veterinární správa. Vyhublou kobylu Anetu...

Dva chlapci odešli k Sázavě a už se nevrátili, policie nasadila vrtulník

Středočeští policisté pátrají po dvou šestnáctiletých chlapcích, kteří se ubytovali v táboře u řeky Sázavy na...

Další dvě stanice metra mají LTE pokrytí. Brzy přibude i Dejvická

Počet stanic pražského metra pokrytých vysokorychlostním LTE se rozšíří na třicet. Nejnověji jsou mobilní a datové...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...