Místo dosud tradičních rachejtlí vystřelovaných na objednávku magistrátu z Letné mohli lidé pozorovat videomapping na budově Národního muzea.
Důvod poměrně zásadní změny vysvětlil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) hned na úvod projekce, kdy se ozval jeho hlas v reproduktorech rozmístěných po celém Václavském náměstí.
„Divoké odpalování petard a rachejtlí zatěžuje nejen zvířata a životní prostředí, ale také spoustu našich spoluobčanů. Videomapping je tak mnohem ohleduplnějším a modernějším zážitkem,“ prohlásil mimo jiné.
Zhruba desetiminutová vizuální show nazvaná „My, Praha“ pak oslavovala zvířecí i lidské obyvatele metropole, její památky i současné architektonické skvosty.
Poměrně originálně pojatá byla i poslední část projekce, do jejíž přípravy se zapojily stovky dětí například ze ZŠ Antonína Čermáka v Praze 6 či ZŠ Járy Cimrmana v Lysolajích. Za úkol měly namalovat, jak si představují Prahu v budoucnosti.
„Vzniklo více než 250 nádherných obrázků, které jsme následně oživili a staly se tak nedílnou součástí videomappingu,“ vysvětlila Lenka Střítecká, jednatelka pořádající agentury Art4Promotion.
Závěr podívané sice doprovodil pochvalný potlesk přihlížejících, následné reakce ale nebyly vždy jen pozitivní. Jak na samotném náměstí, tak téměř okamžitě i na sociálních sítích začali lidé vášnivě diskutovat o novém provedení oslavy nového roku.
Zatímco jedni kvitovali tichost a důstojnost, jiní kritizovali obsah projekce, nebo dokonce vyzývali k návratu k tradičnímu ohňostroji.
Spousta lidí navíc měla přímé srovnání, protože stihli kromě třikrát promítaného videomappingu zhlédnout i „vzdoroohňostroj“, který tvůrci minulých pražských show na vlastní náklady a díky sbírce odpálili z parku Folimanka. Stál čtvrt milionu korun a podle ohlasů se lidem líbil.
Měla by se Praha po zkušenosti s videomappingem vrátit k novoročnímu ohňostroji?
Magistrát za videomapping zaplatil necelé dva miliony korun. Obdobně dlouhý novoroční ohňostroj loni Prahu vyšel na 1,7 milionu, rok předtím stál zhruba jeden milion korun. Ten loňský nešetřil velkolepými efekty, koncipovaný byl k 30 letům svobody. V roce 2018 se zase připomínaly osudové roky s osmičkou na konci.
Ohlasy na videomapping
Zdroj: diskuse na facebookovém profilu primátora Hřiba, redakčně kráceno |
„Jsem maminka, která měla jeden obrázek své dcery na Muzeu. Ano, jsem pyšná, ale bohužel si myslím, že tam k takovéto příležitosti nepatřil. Bylo to celkem takové nemastné, neslané. Pokud částka za ohňostroj byla podobná videomappingu, tak řízený odpal profesionály druhý den by byl lepší. Ten velkolepý ohňostroj mi prostě chybí. O to víc budou lidi dělat svoje soukromé, které škodí mnohem více,“ napsala například v diskusi na facebookovém profilu primátora Hřiba uživatelka Jana Sobotková (více ohlasů najdete v boxu).
Bylo málo času, říká firma. O změně se přitom mluvilo dlouho
Firmu, která projekci na Národní muzeum vytvoří a zajistí, hlavní město vybralo ve výběrovém řízení teprve 8. listopadu. Přitom o záměru novoroční tradici změnit mluvil primátor Hřib už v prosinci 2018. Tehdy tedy nehovořil o videomappingu, ale tichém ohňostroji.
„Bylo to velmi náročné, neboť jsme měli pouze jeden a půl měsíce na kompletní přípravy včetně dopracování scénáře, animace, ozvučení i technickou realizaci,“ konstatovala Lenka Střítecká z pořádající agentury.
Dodala, že se nakonec projekce obešla bez výpadků a technických problémů.
Podle pořadatelů bylo pro akci využito devět špičkových laserových projektorů a k tomu kvalitní ozvučení zajišťovalo celkem 66 reproduktorů na šesti zvukových věžích.
Společnost musela kromě videomappingu v ceně zajistit třeba i ostrahu veškeré využité techniky. Naopak hlavní město především zajišťovalo bezpečnost a řízení dopravy v okolí náměstí.
V každém případě videomapping veřejnost zajímal. U prvních dvou projekcí se Václavské náměstí zaplnilo odshora téměř až k Můstku, zůstal pouze volný průchod na chodnících při okrajích. Při poslední už bylo náměstí volnější.
Praha není jediná, která se odklonila od obvyklého vítání nového roku v podobě pompézního ohňostroje. Podobný krok především s ohledem na životní prostředí už udělala města třeba v Německu, Nizozemsku i na Slovensku.