Nejdražší sochařská díla světa sice překračují cenu jedné miliardy korun, ale i za 240 milionů ročně lze vystavit v ulicích města špičkové umění. A to je přesně plán, na kterém magistrát začíná intenzivněji pracovat. Plastiky by měly být v budoucnu součástí téměř všech investičních akcí města, navíc chce Praha vystavovat díla i na místech jako Stromovka či u Kongresového centra.
Třeba na trochu studeném prostranství u centra na Vyšehradě si předsedkyně výboru pro kulturu Eliška Kaplický Fuchsová (ANO) představuje dílo světoznámého umělce – takového kalibru, který přiláká turisty s mobily nastavenými na focení selfie snímků. „Například nás napadl Anish Kapoor, který vytvořil v Chicagu známou ‚fazoli‘,“ uvedla Kaplický Fuchsová. Sochu podle ní potřebuje i Stromovka nedaleko Šlechtovy restaurace, Klárov nebo Výstaviště, které hodlá metropole přestavět.
Projekt již na jaře projednala koalice, ostatně byla to jedna z podmínek, za kterých byla Trojkoalice ochotná spolupracovat s ANO a ČSSD. Teď je však zapotřebí doladit detaily a pravidla.
Celkem má dát metropole do umění ročně dvě procenta z investic, což je 240 milionů z odhadovaných dvanácti miliard korun.
„Jedno procento má jít na umění u každé stavby, kterou město bude realizovat. Druhé procento chceme směřovat na nákup již existujících děl, která umístíme do veřejného prostoru,“ řekl člen výboru pro kulturu Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). To podle něj vyžaduje dva soubory pravidel, které stanoví podmínky, jak se mají peníze utrácet. Na tomto manuálu se sice ještě pracovat nezačalo, ale Stropnický jej chce dát dohromady s Institutem plánování a rozvoje (IPR) a s Galerií hlavního města Prahy do října.
Socha na téma odpadních vod?
Mimo Stromovku a Výstaviště plán obnáší i to, že pokud Praha zaplatí velkou rekonstrukci školy, mohla by se pak před ní objevit socha. Totéž platí i u silnic, oprav tramvajových tras nebo čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Výsledky mohou být vtipné a provokativní – jako známá liberecká autobusová zastávka z dílny výtvarníka Davida Černého za čtyři miliony.
„Investice do umění bychom rádi začlenili již do rozpočtu na rok 2017,“ dodal Stropnický. Podle Kaplické se první sochy mohou objevit v ulicích příští rok, ale s trochou štěstí už i letos.
Problém je, jak poukázal za opoziční TOP 09 Václav Novotný, že Praha skoro neinvestuje, protože se jí nedaří dotahovat projekty do konce. Pokud se to nezlepší, bude méně peněz i na sochy. „Za komunistů bylo umělecké dílo také povinné, proto vznikly plastiky na sídlištích nebo u metra. Tehdy to ovšem byla díla poplatná době. Chci tím říci, že to, co vypadá bohulibě, může v realitě trochu kulhat,“ podotkl Novotný, který je zvědavý, zda magistrát nápad uskuteční.
Výběr místa a díla bude klíčový z mnoha důvodů. Socha Franze Kafky u Národní třídy například láká hodně turistů. Naproti tomu památník Jana Palacha na Alšově nábřeží od výtvarníka Johna Hejduka turisty zatím nechává chladnými, do značné míry kvůli prostředí, které potřebuje upravit.
Právě na vhodné umístění do prostoru by měl dohlížet IPR. Naopak do výběru děl by se mohli zapojit kurátoři galerie – tedy pokud se na tom Praha s galerií dohodne. „My bychom se rádi aktivně vyjádřili k vlastnímu uměleckému dílu,“ upozornila kurátorka sbírky veřejné plastiky galerie Marie Foltýnová. Velkou část soch Prahy spravuje právě galerie. Celkem jich je 290, všechny však nejsou vystavené v ulicích.
