Letos v únoru nastoupilo osm vězňů do úklidové společnosti Komwag, v níž má částečný podíl i druhá městská část. „Nyní tam pracuje už šestnáct odsouzených,“ uvádí starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).
„Jde o osoby, které nespáchaly závažný trestný čin. Jsou to lidé zavření třeba za neplacení alimentů či způsobení dopravní nehody,“ doplnil generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
Ministerstvo spravedlnosti pracovní nasazení vězňů podporuje a jejich pracovní příležitosti by se mohly dále rozvíjet.
„Život po výkonu trestu je plný změn a náhlé zodpovědnosti. V sedmdesáti procentech případů vidíme, že je to šok, který končí další trestnou činností a návratem do vězení,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Hříšníci uklízejí na ministerstvu
V hlavním městě nyní dělá několik desítek vězňů. Osm z nich pracuje v Praze 2 a spolupodílejí se na ručním úklidu pěších komunikací. Pracují vždy ve dvojici, kterou má na starost stálý pracovník úklidové společnosti. V uzavřeném areálu překladiště v Malešicích pomáhá s tříděním odpadu pět pracovníků a v Mníšku pod Brdy další tři. V poslední lokalitě však nejde o vězně z pražských věznic, ale z Příbrami.
Další dvacítka vězňů pak pracuje ve společnosti Pražské služby, v níž má město většinový podíl. Polovina počtu odsouzených třídí papír ve vysočanské hale, zbylých deset pracuje v Chrášťanech u Prahy. Když projekt loni začal, nastoupilo do společnosti 17 hříšníků.
Přestože odsouzení pracují v Pražských službách déle než ve vinohradské firmě, tak se dá říci, že Praha 2 inspirovala k rozvoji zaměstnání vězňů. Po odpykání trestu mají lidé možnost ve společnosti nadále pokračovat. Jeden člověk už takové nabídky využil, s dalšími třemi nyní probíhá jednání.
Vězni pracují jako údržbáři a uklízeči také na ministerstvu spravedlnosti. „Tam je po výkonu trestu ale nezaměstnáváme,“ dodal Pelikán. Na úřad jezdí odsouzení podle šéfa Vězeňské služby tramvají bez dozoru, mezi ostatními cestujícími. „Nepředpokládá se, že spáchají trestný čin nebo utečou,“ vysvětlil Dohnal.
Přestože existuje snaha, aby pracovalo více odsouzených mimo vězeňské zdi, je problém takové lidi najít. „Výběr je těžší i proto, že je takových projektů po republice více. Zároveň musí vězeň, aby mohl pracovat venku, splnit nejnáročnější kritéria,“ doplnil generální ředitel Vězeňské služby.
Polovina odsouzených nesedí
Přestože je stále obtížnější nacházet vhodné osoby pro práci mimo vězení, v budoucnu by šlo na pracovníky z Pankráce či Ruzyně narazit nejen v Praze 2.
„Jde o zajímavý projekt a možná bychom o něj měli zájem. Potřebujeme se ale blíže seznámit s podrobnostmi,“ uvedla mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková. Městská část už nyní dává práci metaře bezdomovcům. Ty zaměstnává i Praha 7.
V Česku je nyní zhruba 8 800 vězňů, kteří jsou zaměstnáni mimo věznice. Oproti minulému týdnu je to nárůst o 94 osob. Schopno práce je podle ministra spravedlnosti Pelikána zhruba 75 procent vězňů. Ne všichni jsou však vhodnými kandidáty pro zaměstnání na svobodě.
Zatímco viník odpykávající si trest musí přijmout práci, kterou mu nabídne stát, nabídky soukromých firem může odmítnout. Zpravidla ale vězni dostávají mzdu okolo pěti tisíc korun za měsíc. Část z ní jde na krytí nákladů na trest, část na případné dluhy či alimenty a část vězňům zůstane. Vězeňská služba podle Dohnala zvažuje zvýšení mezd vězňům.
Takto pracují vězni ve vysočanské třídičce odpadů:
