Další obžalovaný, Václav Štorek, dostal tři roky za nadržování. Podle rozsudku pomáhal Šimkovi zahladit stopy po vraždě Františka Ryse.
Podle obžaloby navíc Štorek o pět let později na pokyn svého spolupachatele zavraždil ženu, která v Šimkově firmě figurovala jako takzvaný bílý kůň. Tato vražda jim pro nedostatek důkazů nebyla prokázána.
Verdiktu se dočkaly také okrajové postavy případu - Květoslava Šimka soud zprostil viny z podvodu, Richard Novohradský za daňové úniky dostal pět let. Toho se podle spisu dopustil při dovozu pohonných hmot do ČR.
„Orgány činné v trestním řízení se intenzivně snažily nalézt motiv vražd, jinak by se obžalovaní spolu v této sestavě nesešli,“ konstatoval mimo jiné v obsáhlém zdůvodnění verdiktu předseda senátu Stanislav Králík.
Ten uvedl, že obzvláště svízelná důkazní nouze byla v případě vraždy Michaely Synkové. Proto v tomto bodě Josefa Šimka a Václava Štorka viny zprostil.
Vyšetřovatelé se důkazy ve věci vraždy Synkové pokusili postavit na odposleších. V tomto případě však podle soudu záznamy nedostačují.
„Není možné podle nich uznat někoho vinným za tak závažný trestní čin, jako je vražda,“ řekl Stanislav Králík.
„Problémy s důkazy existovaly i v případu vraždy Františka Ryse. Ovšem důkazy byly k dispozici, byly dostačující k odsouzení v tomto bodě,“ uvedl soudce.
Jeden z klíčových důkazů podle něj představovala nahrávka z policejního odposlechu, kdy se Josef Šimek synovi k vraždě doznal. Podle soudce šlo o spontánní doznání, kterému nebyl důvod nevěřit. A to na rozdíl od odposlechů v případě Michaely Synkové.
„Z našeho pohledu je prokazatelné až jednání Václava Štorka ve vztahu k pozemku Záhornici. Obžalovaný musel být minimálně kuse informován, co se ve stodole nachází a k čemu tam došlo,“ řekl soudce. Naopak neexistovaly důkazy k tomu, že se na vraždě podílel. Proto si Štork vyslechl rozsudek za nadržování. I proti Štorkovi podle rozsudku svědčí odposlechy
Kvalitní závěrečné řeči, chválil soudce
Státní zástupkyně ve středu pro Josefa Šimka za podíl na vraždě Čechošvýcara Františka Ryse a Michaely Synkové požadovala 20 let vězení. Pro Štorka v souvislosti s likvidací Synkové navrhovala 12 až 13 let vězení.
„K žalovaným skutkům bylo podle našeho názoru shromážděno dost důkazů,“ uvedla státní zástupkyně.
Obhajoba naopak požadovala zproštění obžaloby. Důkazy podle ní nestačily na odsouzení obžalovaných. Josef Šimek i Václav Štork tvrdili, že s vraždou dvou lidí a jejich zabetonováním v Záhornici na Nymbursku nemají nic společného. Šimkův bratr Květoslav i Novohradský popírali, že by se dopustili podvodů a krácení daně v případě dovozu paliv.
Podle předsedy senátu šlo o výtečné závěrečné návrhy z obou stran. „Rekapitulace byla důsledná a obě strany ji ze svého pohledu přednesli kvalitně,“ uvedl Stanislav Králík na téma finálního vystoupení žaloby, advokátů a obžalovaných (psali jsme o něm zde).
Rozsudek není pravomocný, lze se proti odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.
Stodola smrti
Mrtvé ze 170 centimetrů hluboké jámy policisté vyprostili na podzim 2013. Jako první byl podle spisu zavražděn František Rys. Ten zemřel v polovině ledna 2003. Vrah jej zastřelil v jeho bytě v Revoluční ulici v centru Prahy, poté tělo odvezl do Záhornice.
Sourozenci Šimkové podle žaloby poté se zmanipulovanou plnou mocí od bratra Františka Ryse získali pozemky v Holešovicích. Jejich hodnota byla odhadována až na 50 milionů korun. Pokusili se také na radnici iniciovat změnu v územním plánu ohledně využití pozemků z parku na stavební parcely.
Na podzim 2008 vylákali podle vyšetřovatelů Šimek a Štork z centra Prahy Michaelu Synkovou. Ta jako nastrčený bílý kůň figurovala ve třech Šimkových firmách. Zlikvidována měla být jako nepohodlná aktérka podvodu a dalších ekonomických deliktů. Na její jméno vznikla například pohledávka ve výši 15 milionů korun.
„Bylo jasné, že Synkovou začnou shánět celní orgány,“ řekla k motivu její vraždy státní zástupkyně. Žena skončila ve stejné jámě jako František Rys, zabalená v igelitu, spacím pytli a zasypaná vápnem. Vrazi jí vpálili tři kulky ráže 6,35 mm do týla.
„Těch jedenáct let nejistoty o bratrově osudu bylo strašných. Sloužili jsme za něj zádušní mše, neměli jsme však kam zajít na jeho hrob,“ uvedl bratra Františka Ryse.
