„Odebírali jsme zubní kámen z kosterních pozůstatků, které jsou uloženy v depozitáři Národního muzea, a nyní postupně odhalujeme analýzou DNA zubní patogeny tehdejších obyvatel našeho území. Snažíme se odhadnout, jakými nemocemi ti lidé trpěli a jak vypadal mikrobiom, tedy populace bakterií v jejich tělech,“ vysvětluje zakladatel a jednatel říčanské firmy Martin Pospíšek.
Na Pražském hradě je míst, kde se našli lidské kosti, celá řada, například Lumbeho zahrada nebo druhé a třetí nádvoří. „Ověřili jsme si, že jsme schopni tyto informace získat i ze zubního kamene menšího, než je hlavička špendlíku. Samotného mne ale překvapilo, že zubní kámen řady jedinců, kteří žili v raném středověku, dosahoval až velikosti hrášku. Při dnešní zubní hygieně si ani neumíme představit, že bychom něco takového měli v ústech,“ podotkl Pospíšek. První souborné výsledky výzkumu budou mít vědci až v příštím roce.
Akademik i podnikatel
Firmu Biologicals založil Martin Pospíšek, molekulární biolog, v roce 2006. Zároveň však stále vyučuje molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. K „dvojímu“ životu akademika a podnikatele ho zpočátku zavedly tehdejší nízké platy pedagogů na českých státních vysokých školách.
„Školu a firmu velmi striktně odděluji od úplného začátku. Na fakultě se zabývám základním výzkumem v oblasti molekuly kyseliny ribonukleové. S týmem se snažíme odhalit základní principy a mechanismy, které lidské buňky používají pro tvorbu bílkovin, jak se odlišuje syntéza bílkovin u normálních a rakovinných nebo leukemických buněk a jak tyto mechanismy využívají některé viry k ovládnutí lidské buňky při virové infekci,“ vysvětluje vysokoškolský učitel a dodává: „Začátek firmy nebyl jednoduchý, neměli jsme vybavení, a tak jsem třeba jezdil do pronajaté laboratoře v Českých Budějovicích.“
Zákazníky jeho společnosti Biologicals zaměřené na diagnostiku z lidské DNA a další oblasti molekulární biologie a genetiky jsou zejména akademické instituce a biotechnologické firmy.
„Jsme možná jediní v republice schopní zkoumat DNA z historických zubních kamenů. V červnu jsme na konferenci v Dubrovníku k tomuto tématu prezentovali příspěvek. Přišli se s námi poradit maďarští a polští odborníci, kteří pracují ve stejné oblasti a mají problémy s kontaminací kosterních pozůstatků, kterou my už zvládáme odstranit. Hodně spolupracuji s doktorem Vaňkem, který kromě jiného analyzoval ostatky nalezené v hromadných hrobech v Bosně po tamní občanské válce,“ podotýká Martin Pospíšek.
Spolupráce s ministerstvem
V dalším] projektu pracovníci říčanské laboratoře spolupracovali s Univerzitou obrany na DNA diagnostice pro vojáky. „Vyvinuli jsme pro ministerstvo obrany nové metody, jež lépe rozpoznají původce cholery, skvrnitého tyfu či vozhřivky, které používali třeba Japonci jako biologické zbraně za druhé světové války. Vývoj detekčních souprav se prováděl přímo na Univerzitě obrany, kde mohou pracovat s nebezpečnými kmeny bakterií,“ uvedl vědec.
Jedním z posledních projektů Biologicals byla společná práce s odborníky z Mikrobiologického ústavu a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR na metodách diagnostiky pomocí protilátek. Učit se od kolegů umožnila odborníkům z říčanské firmy dotace od Středočeského inovačního centra.
„Umíme DNA diagnostiku, ale s protilátkami jsme zkušenosti příliš neměli. Vědci na celém světě, když potřebují zkoumat třeba konkrétní bílkovinu, musí nejprve vědět, jak ji rozpoznat. K tomu používají právě tyto protilátky. Kromě toho, že v rámci spolupráce vznikly nové diagnostické monoklonální protilátky, tak nás kolegové zároveň přípravu protilátek naučili,“ podotýká Martin Pospíšek.
Nově vyvinutou protilátku budou odborníci z Biologicals už v příštím roce nabízet na světovém trhu.
