Unikátní album fotografií přednostů poštovních úřadů a expedic v Království českém představuje historicky vůbec první přírůstek do sbírek Poštovního muzea.
Svazek s inventárním číslem 1 muzeum získalo v roce 1920, krátce po vzniku samostatné republiky. Podstatná část je věnována Františku rytíři Šafaříku-Pštrossovi, který v roce 1892 zastával úřad pražského poštovního ředitele.
Praha je městem, kde si lidé nevěří, ukázala analýza kvality života |
„Nyní máme ve sbírce 200 tisíc předmětů. Nevěnujeme se jen historii, spravujeme cenné architektonické plány budov pošt od známých architektů jako František Roith a Vladimír Machonin. Pečujeme také o dokumentaci k hlavní poště v Jindřišské ulici, kde se na elektroinstalaci podílela firma Křižík,“ představila nabídku Maria Szadkowska, ředitelka Poštovního muzea NTM.
Nositelé informací
Autoři expozice poštu představují netradičně. Nešlo jen o „šaltry“, přepážky, za nimiž úředníci razítkem obouchávali expedované dopisy.
„Chtěli jsme expozici pojmout jinak. Pošta dříve představovala hlasatele technologického pokroku, a to od přenosu informací po vysílání rozhlasu a poštovní známky,“ řekl Jan Hosťák, autor expozice Technika na poště.
Ve výstavních sálech lze nalézt technické skvosty, například osobní telefon následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d’Este nebo telegrafní vysílač Telefunken z 20. let 20. století. Vzácnou položku představuje francouzský vojenský přijímač z doby první světové války pro příjem na velmi dlouhých vlnách.
Luxusní rozhlasový přijímač zdobil domácnosti možná ještě důstojněji než dnešní OLED televize. K oblíbeným rádiím náležely přístroje značky Marconiphone z počátku 30. let, vystavené i v expozici.
Putování s Navrátilem
Poklady ale skrývá Vávrův mlýn. Návštěvník je najde v patře v měšťanských salonech, které okolo poloviny 19. století sloužily mlynáři Václavu Michalovicovi a jeho rodině. „Michalovic se přátelil s Josefem Navrátilem, který tu také pobýval,“ řekl Karel Ksandr, generální ředitel NTM.
Salony zdobí takzvané Zimmerreise (z německého das Zimmer – pokoj a die Reise – cesta, pozn. red.), nástěnné malby Josefa Navrátila na cestovatelská témata.
„Šlo tak trochu o dobový ‚free style‘ určený pro sdílení zážitků,“ uvedla Maria Szadkowska. Fresky provázejí návštěvníka rakouským Bad Gasteinem, krajinou okolo Kamýku v Českém středohoří i figurálními výjevy divadelních scén, činoher a oper.
Ještě pár výstav a konec. CAMP se rozloučí s Pragerovými kostkami |
Zážitky z cesty kdysi Pražané sdíleli touto formou, podobně jako dnes na sociálních sítích.
„Toto dílo patří k nejcennějším dochovaným dokladům měšťanské kultury své doby i k vrcholným dílům autora. Ve střední Evropě je to unikát,“ zdůraznil Ksandr. Návštěvníci si nyní nově mohou Navrátilovo dílo prohlédnout úplně celé, dříve je totiž částečně zakrývaly výstavní panely.
Jedinečný je též komplex Vávrova mlýna, představuje znamenitou dochovanou původní výstavbu Petrské čtvrti i historické mlynářské architektury. Sice na přelomu 19. a 20. století nestál v asanačním pásmu, i tak mlýnu hrozil zánik kvůli nové výstavbě. „V roce 1967 se zde uvažovalo o vzniku hotelu. Historické salonky měly být zakomponovány do novostavby,“ dodal Ksandr.
O převzetí Poštovního muzea do péče NTM se diskutovalo od jeho vzniku v roce 1918, tedy 108 let. Po roce 1969 spadalo pod Federální ministerstvo spojů ČSSR. „Nešlo o jednoduchou věc, převzetí probíhá a potrvá zřejmě ještě rok. Je třeba například převzít 19 milionů známek,“ dodal Ksandr.
