Historie tohoto „královského nástroje“ se začala psát spolu s dokončením chrámu Nejsvětější Trojice v roce 1587.
Kromě toho, že jsou smečenské varhany nejstarším dochovaným hrajícím nástrojem svého druhu nejen v českých zemích, ale možná i v celé střední Evropě, mají ještě další zvláštnosti.
„Jsou laděny středotónově, tedy v původním renesančním ladění, jež se dnes už nepoužívá. Další zajímavostí je, že mají páčku, kterou lze přepínat jeden manuál, tedy klaviaturu pro hru rukama, na dvě. To u jiných varhan v Čechách také není,“ říká Karel Procházka, sbormistr a dirigent kladenského pěveckého souboru Chorus Carolinus. Jeho ruce pravidelně varhany rozeznívají při bohoslužbách ve zdejším kostele.
Nástroj má unikáty i tajemství
Za pozornost však stojí i unikátní původní výtvarná podoba celého nástroje, která rovněž nemá v Čechách obdoby. A to jsou smečenské varhany ochuzeny o svou nejcennější výtvarnou část, tedy malovaná křídla s výjevy zvěstování Panny Marie a dalšími podobiznami světců.
„Kvůli své velké hmotnosti byla křídla z varhan počátkem 20. století sundána, uložena na kůru a později na místní faře. A v roce 1988 je se záminkou opravy jeden varhanář odvezl a odcizil. Dodnes se je nepodařilo nalézt. Kde křídla skončila, už nám neprozradí, neboť tragicky zemřel, když na něj spadly jiné varhany, které rozebíral,“ konstatuje sbormistr.
Neexistuje ani žádná fotografie těchto křídel, podle níž by mohli restaurátoři vyrobit jejich kopie. „Máme pouze jejich podrobný popis z roku 1904 zpracovaný Ferdinandem Velcem v jeho Soupisu památek království českého. Smůla je, že Velc tehdy v kostele vyfotografoval kdejaký bezcenný předmět, ale křídla svým aparátem nezachytil. O malbách si tak můžeme udělat představu pouze z jediného výjevu svatého Kryštofa, který se dochoval na jižní straně nástroje,“ dodává Karel Procházka.
Švédové nehráli, drancovali
Středočeská NEJLetní seriál MF DNES o středočeských unikátech vás tentokrát přivádí do Smečna na Kladensku. Města, které v letech 1515 až 1882 neslo jméno Muncifaj. Ve zdejším původně gotickém kostele Nejsvětější Trojice ze 14. století, do současné goticko-renesanční podoby přestavěného ve století 16., se nacházejí nejstarší funkční varhany v Čechách. V dalším pokračování seriálu, který na stránkách novin MF DNES najdete pravidelně dvakrát týdně, jsme vás ve čtvrtek 10. srpna pozvali na výlet z Poděbrad přes Libický luh, největší lužní les v republice, do nejmenší české zoo v Chlebech. |
Neznámé zůstává i jméno stavitele celého hudebního nástroje. Mohl to být někdo z okruhu varhanářů rudolfinského dvora. Nejstarší doklad o tom uvádí skříň varhan, kde se dochoval zbytek nápisu „Jakub 1600“.
Ještě ve svém „mladém“ věku, v roce 1631 však varhany doznaly újmy, když byly poničeny drancujícími Švédy. Ti spolu s pobělohorskými protestanskými emigranty táhli na Prahu. A cestou logicky nemohli vynechat Smečno v majetku Martiniců. Zdejší část tohoto šlechtického rodu patřila k věrným katolíkům. Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z předních politiků své doby, využil pobělohorských konfiskací, ztrojnásobil tím svůj majetek a dosáhl hraběcího titulu. Švédi tehdy město vyplenili, z varhan zcizili některé kovové součástky a hrací stůl. Všechno se však podařilo nahradit.
V dalších staletích byly varhany několikrát opravovány a „vylepšovány“, ale až roku 1999 proběhla jejich generální rekonstrukce, která jim vrátila původní podobu a zvuk.
Smečenský varhanní festival
Ve smečenském kostele se každoročně v květnu koná prestižní varhanní festival. Jeho iniciátorem byl v roce 2007 zmíněný sbor Chorus Carolinus Kladno. Projekt navázal na cyklus obnovených premiér skladeb smečenského kůru z unikátní sbírky notových zápisů, které tu jsou shromážděny.
Kdo chce varhany vidět a slyšet, může využít třeba času nedělních bohoslužeb. „V létě tady občas doprovázím i turisty, kteří mě kontaktují a objednají si prohlídku,“ poznamenává Karel Procházka.
Návštěvu Smečna lze spojit s prohlídkou zdejšího vojenského skanzenu, který je přístupný o sobotách. Ve městě stojí i renesanční zámek, dříve rodové sídlo hrabat Martiniců. V současnosti je veřejnosti přístupný pouze jeho park, neboť vnitřní prostory slouží pro potřeby domova pro lidi se zdravotním postižením.
