Bohoslužbu poznamenalo deštivé počasí, lidé na náměstí stáli v pláštěnkách a schovávali se pod deštníky. „Ten déšť asi měl připomenout, že je málo vody ve Vltavě a v Labi ke křtu našich mladých generací,“ glosoval nepřízeň počasí kardinál Dominik Duka.
Hlavním celebrantem a kazatelem byl apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo.
Kromě svatováclavského odkazu si účastníci letos připomněli i deset let od návštěvy tehdejšího papeže Benedikta XVI. ve městě. Na událost nově upozorňuje Benediktova busta na náměstí svatého Václava.
Duka popřál k dnešnímu svátku všem Václavům, přání zaslal „k nebesům“ bývalému prezidentovi Václavu Havlovi a disidentu a polistopadovému politikovi Václavu Bendovi. Jmenoval také exprezidenta Václava Klause nebo biskupa Václava Malého a popřál i k narozeninám nynější hlavě státu Miloši Zemanovi a biskupu Františku Radkovskému.
S poutníky letos poprvé do Staré Boleslavi zamířil i pětadvacetiletý Vít Večeře z Litomyšle.
„Jsem věřící člověk, tak se mi líbí, že tady máme takovou velkou akci, kde se národ sjednotí v myšlence kultu svatého Václava,“ řekl Večeře. Zatímco on je na pouti poprvé, jeho tři kamarádi na ni jezdí pravidelně.
Místem pro rodinné setkání se Stará Boleslav stala pro Josefa Vegenbauera z Prahy 6, který se pouti účastní spolu se svou sestrou Jarmilou Borkovou z Kunštátu. „Myslím si, že každý Čech, každý Moravák by měl každoročně udělat pouť, aby si obnovil své já a své češství a moravství a vůbec svůj národní původ,“ uvedl Vegenbauer.
V centru stojí dvě pódia
Na Mariánském náměstí vyrostla dvě velká pódia, centrum Staré Boleslavi bylo uzavřené pro dopravu. V davu bylo vidět řadu skautů, na každém rohu stáli policisté. Stánkaři nabízeli poutníkům kávu, trdelník, sýry, medovinu a koblížky, ale i loutky, šperky, keramiku, věnce nebo reprodukce obrazů.
Počasí poutníkům příliš nepřálo. Od rána drobně mrholilo, deset minut před začátkem mše začalo silně pršet a lidé se oblékali do pláštěnek a schovávali pod deštníky.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.
Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV.
Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.
