Jedinečný pohled na gotický kostel sv. Jindřicha a Kunhuty se nabízí chodcům z Růžové ulice – přes zeď staré farské zahrady. Takový zážitek nejspíše bude za pár let patřit minulosti. V Růžové ulici developeři plánují šestipodlažní novostavbu.
Sousedit s ní má podobný objekt, projektovaný za rohem v Jindřišské ulici, který podle plánů nahradí nízkou budovu někdejší cestovní kanceláře CKM. I tahle stavba zastíní pohled na kostel sv. Jindřicha, jednu z posledních skutečných dominant čtvrti.
„V případě objektu v Růžové ulici byly v posledních čtyřech letech již dva návrhy zamítnuty ministerstvem kultury. Nyní běží třetí územní řízení. Problém objektu v Jindřišské ulici je novější, tady územní řízení ještě neběží,“ vysvětluje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.
Šest století v Růžové ulici nestála podle ochránců památek žádná stavba, i proto je toto místo tak unikátní. „Poslední parcelace zde proběhla v roce 1400. A už tehdy nebylo určeno k zastavění,“ zdůraznila mimo jiné Kateřina Bečková. To se nyní majitel pozemku – pražské arcibiskupství – rozhodl změnit.
I zamítavá stanoviska pražské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) používají podobné argumenty proti stavbě jako Klub za starou Prahu. „Předmětný pozemek podle historické dokumentace nebyl nikdy zastavěn a vždy sloužil jako zahrada,“ shrnuje své zamítavé stanovisko NPÚ.
Kromě menších úprav v Jindřišské ulici a přestavby fary stojící u kostela sv. Jindřicha byl tento kout Nového Města podle památkářů ušetřen i stavebního boomu na přelomu 19. a 20. století. Význam místa zdůraznila také aktualizovaná urbanistická studie pražské památkové rezervace. V ní je plocha označena jako zeleň vyžadující zvláštní ochranu.
„Nevratně by se tak narušil původní dochovaný urbanistický soubor, ojedinělé, historicky navrstvené místo se všemi svými souvislostmi,“ zdůraznila analýza NPÚ. Podle památkářů je v památkové zóně v zásadě možné zastavovat jen takové plochy, kde již dříve nějaké stavby stály a nedochovaly se. To však není příklad Růžové ulice.
„Pokud by byla připuštěna zástavba na dosud nezastavěných parcelách v území plošné památkové ochrany, ztratila by ochrana prakticky smysl,“ zdůraznili odborníci z NPÚ v zamítavém rozkladu. Proti jejich stanovisku se oponenti vždy odvolali k ministerstvu kultury.
„Je to jen proluka“
Nejde o zahradu, ale o proluku, tak v zásadě oponují ochráncům tvůrci architektonické studie novostavby v Růžové ulici.
„Vzhledem k situaci v konkrétním místě jsme přesvědčeni, že zástavba je z městotvorného hlediska urbanisticky správná. Definice proluky nestojí na tom, zda místo bylo či nebylo v minulosti zastavěné,“ oponují NPÚ tvůrci projektu z ateliéru Šafer Hájek.
V první instanci se před experty NPÚ problematikou stavby v Růžové zabýval také odbor památkové péče pražského magistrátu, od nějž stavba dostala naopak zelenou. K projektu měl pouze několik výhrad. Například aby stěny domu tvůrci projektu neosadili reflexními skly, na střeše zakázal montáž technických prvků a nařídil návrat žulové dlažby na ulici po dokončení stavby.
„Skutečnost, že dotčené pozemky nejsou zastavěné, nemůže být sama o sobě důvodem zamítnutí výstavby v daném území,“ tvrdí mimo jiné pražští památkáři. Ti například argumentují Huberovým plánem z roku 1764, z nějž vyplývá, že zahrada měla tehdy menší plochu než dnes.
Historickým plánem argumentuje i Klub Za starou Prahu. „Prosté srovnání dnešního stavu s Jüttnerovým plánem z roku 1816 ukazuje, že okolí kostela sv. Jindřicha si uchovalo strukturu i měřítko, díky kterému je kostel možno stále vnímat jako architektonickou dominantu,“ vysvětlil kunsthistorik Richard Biegel.
Šest pater v Jindřišské
V téhle lokalitě je plánována zmíněná další kritizovaná novostavba v Jindřišské ulici, polyfunkční dům, určený pro komerční a administrativní účely a bydlení. „Fasáda do Jindřišské je řešena pomocí průběžných oken, která navozují dojem vertikality a současně odhalují vnitřní komunikace. Hmota fasády se snaží navázat na okolní zástavbu,“ popisují projekt tvůrci studie domu.
Pro developery parcela představuje jednu z posledních v centru Prahy, jež jsou vhodné pro výstavbu nového objektu. „Jde o příležitost obohatit lokalitu o soudobou architektonickou vrstvu,“ konstatoval k tomu ve svém stanovisku Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ten se zástavbou v zásadě souhlasí.
Nové Město se může pyšnit mnoha unikáty, v éře svého vzniku ve 14. století šlo totiž o největší nově založené gotické město v Evropě. V posledních dvou stoletích bylo podle historiků bouřlivě zaplňováno dalšími stavbami. Navzdory tomu si zachovalo urbanistickou strukturu, jejíž velkorysost a promyšlenost nemá obdobu.