Desítky nových pětipatrových bytovek, které promenáda lemovaná kavárnami a restauracemi oddělí od velkoryse vyřešeného parku. Tak si urbanisté z Ateliéru 69 představují barrandovské sídliště budoucnosti.
„Konec sídliště nyní nefunguje dobře, chybí občanská vybavenost a lidé nemají důvod trávit tam čas. Ráno odjedou na Anděl a vracejí se večer. Staví tam novostavby plné malých bytů a chybí větší byty pro rodiny s dětmi, což je demograficky špatně,“ uvedla zastupitelka Prahy 5 Zuzana Hamanová, která vede radniční Výbor územního rozvoje.
Část pozemků na západě sídliště, kde se už od socialismu počítá s bydlením, by urbanisté vyhradili pro park, podobný třeba Ladronce. Na zbývající ploše by výstavbu o to víc zahustili a nabídli bydlení více lidem, než povoluje územní plán, který počítá se zakončením sídliště vesměs rodinnými domy. Postupně by mohlo přibýt přibližně 80 bytových domů a skoro osm tisíc lidí.
„Sociologové nám zpracovali kvalitativní šetření, ze kterého vyplynulo, že lidé nechtějí z Barrandova noclehárnu, ale fungující a žijící město. Studie odpovídá na základní otázku, jak toho dosáhnout, město zkrátka nevzniká v třípodlažní zástavbě,“ uvedl za Ateliér 69 architekt Boris Redčenkov.
Developeři by dostali pro přípravu svých projektů soubor vodítek - třeba aby domy měly římsu ve výšce kolem 15 metrů (pět pater). Studie také doporučí rozměry veřejných prostranství či skladbu obchodů a služeb. Stavební úřad při schvalování záměrů pak bude moci k dodržování přihlížet.
„Studie nevznikla developerům na objednávku“
Sídliště se začalo stavět už v 80. letech. Z území mezi přírodně cenným Prokopským údolím a Barrandovskou radiálou v posledních letech ukously hlavně projekty firem Finep a Ekospol a jejich další záměry se schvalují.
„Studie nevznikla na zakázku developerů, kterým by chtěl někdo umožnit další zisky. Tvůrci nedostali zadáno, aby do lokality umístili co nejvíce lidí, hustota zástavby vzešla z propočtů. Aby tam mohly vzniknout živé partery, restaurace, obchody a aby se tohle všechno uživilo, musí tam být určitá hustota lidí,“ přiblížila Zuzana Hamanová.
Dokument má podle ní také stanovit definitivní linii, kterou už žádný developer směrem do přírody nepřekročí - ve své finální podobě, po projednání zastupitelstvem, má studie posloužit jako podklad ke změně územního plánu.
Zmizet má hřiště, lidé se bojí i o parkování
Místní se zahuštění zástavby děsí. Bojí se zhoršení problémů s parkováním, úbytku ploch pro sport či zrušení oblíbeného, osm let starého dětského hřiště u tramvajové smyčky ve prospěch další bytovky. „Vadí nám nerespektování požadavku na postupné snižování výšky budov směrem do Prokopského údolí a k Holyni,“ uvedla Olga Burianová ze Spolku Za lepší Barrandov .
Radnice trvá na tom, že studie přináší dobrý nápad, jak lokalitu pozvednout.
„Nesouhlasím s názorem, že mezi domy nebude prostor, urbanisté to pečlivě prověřovali. Bude fungovat princip vnitřních dvorů, ulice budou 24 metrů široké. Chápu, že se místní na základě dřívější špatné zkušenosti bojí, že se situace ještě zhorší, ale studie nám naopak umožní upravit územní plán tak, aby se právě třeba chybějící vybavenost doplnila,“ míní Hamanová.
Jak se vyvíjely názory na zaplnění kraje sídlištěPodle platného územního plánu je velikost zastavitelného území mezi Prokopským údolím a Barrandovskou radiálou 479 tisíc metrů čtverečních a vyrůst na něm mohou domy s podlahami o celkové rozloze 377 tisíc metrů čtverečních (takzvané hrubé podlažní plochy - HPP). Nejnovější studie A 69 navrhuje velikost zastavitelného území v územním plánu zmenšit na 402 tisíc metrů čtverečních a povolit vznik budov s rozlohou podlah 600 tisíc metrů, takže bude moci vzniknout více bytů. Nynější územní plán totiž počítá s dobudováním sídliště především rodinnými domy, urbanisté ale navrhují pětipodlažní bytovky, aby tato část sídliště „fungovala“. Socialistický plán panelového sídliště z roku 1983 počítal se zastavitelnou plochou o rozloze 618 tisíc metrů čtverečních a velikostí HPP 653 tisíc metrů čtverečních. |
Spolku Za lepší Barrandov vadí, že radnice nechala do studie zapracovat již připravované projekty jmenovaných firem. Finep chystá dalších sedm bytových domů pod názvem Kaskády. Ekospol zase žádá povolení pro čtveřici domů u tramvajové smyčky Sídliště Barrandov. Třeba i sama smyčka by podle studie měla zmizet (počítá se s prodloužením tratě do Slivence, dopravní podnik už požádal o stavební povolení).
Občanské spolky i politici vyčítají developerům, že k bytům nestaví adekvátní prostory pro obchodníky.
„Na pozemcích je povolena smíšená výstavba a oni plánují čistě obytné domy s minimem prostoru pro provozovny. Je to v rozporu s územním plánem, spoléhají na to, že jim to opět stavební úřad posvětí na základě takzvané výjimečné přípustnosti,“ uvedla za spolek Olga Burianová.
Podle jejích slov měli investoři na základě dohody s radnicí své plány pozastavit do doby vzniku studie. „Po podpisu smlouvy mezi Prahou 5 a ateliérem A69 starosta prohlásil, že po dobu zpracovávání územní studie nebudou vydávána žádná územní rozhodnutí,“ připomněla.
Jenže developeři nečekali. Po vydání územního rozhodnutí pro první tři domy Finepu loni v červnu architekti nakonec museli přijmout a zapracovat celé nachystané řešení této společnosti, která nehodlala ustupovat. Nyní studie v této oblasti počítá s devatenácti již nakreslenými záměry, většina z nich je bytová výstavba.
Názorná mapka ukazující umístění již vyprojektovaných záměrů, které tvůrci zapracovali do územní studie Barrandova.
„Přesně z tohoto důvodu byla původně územní studie zahájena - aby se zamezilo svévolnému řádění developerů bez jakékoliv koncepce a bez jakékoliv návaznosti na stávající výstavbu, infrastrukturu a potřeby stávajících i budoucích obyvatel Barrandova,“ zlobí se Burianová.
Když developer víc vydělá, může přidat na infrastrukturu
Finep ale popírá, že by se k vyčkávání zavázal. „V žádném případě jsme se nezavázali čekat nebo zpozdit již vyprojektované domy, které byly připraveny již před třemi roky a to plně v souladu se studií, kterou si v roce 2014 nechala vypracovat městská část,“ řekl iDNES.cz mluvčí firmy David Jirušek. Poukázal tím na starší územní studii, kterou si ještě před posledními volbami nechala Praha 5 zpracovat firmou AHK Architekti.
Cena nejnovější zakázky, kterou Ateliér 69 vysoutěžil asi před rokem a půl, se kvůli připomínkám magistrátu, Institutu plánování a rozvoje a dodatečnému zapracování projektů Finepu postupně vyšplhala na dva miliony korun. Zadalo ji předchozí vedení radnice, ještě než se loni v dubnu rozpadla koalice.
„Jako urbanisté musíme komunikovat s veřejností, městem i developery. Když jim vytvoříme ekonomicky zajímavé podmínky, městská část může chtít peníze na infrastrukturu a parky od developerů. Když to nebude finančně vycházet dobře, nevygeneruje to kvalitu. Takto nastavený projekt by mohl být platformou pro dialog,“ dodal ke studii architekt Redčenkov.
V místě označeném červeným bodem roste projekt firmy Ekospol nazvaný Výhledy Barrandov. Dva podlouhlé bytové domy. Pro další čtyři bytovky nazvané obytné domy Werichova, které mají stát hned vedle směrem k tramvajové smyčce, vyřizuje územní rozhodnutí.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
