Do roku 2030 má v Praze přibýt kolem 90 tisíc nových bytů, jejich celkový počet tak vzroste na 700 tisíc. Do stejného roku se má vměstnat průměrně 29 obyvatel na hektar, v roce 2015 přitom byla hustota zalidnění na ploše sto krát sto metrů v metropoli 25 lidí.
„I plánované číslo je stále hodnota velmi nízká. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 lidí. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města,“ připomněl už dříve mluvčí společnosti Finep David Jirušek.
Historička: UNESCO milerádo Prahu vyškrtne, jestli si bude dál koledovat |
Aby se hlavní město nemuselo rozrůstat do okolní krajiny, potřebuje podle developerů více výškových budov. Ty nejenže ušetří přírodu, ale do budoucna také náklady na dopravu, údržbu a provoz města. Například infrastruktura nebude vyžadovat tolik kabelů a kanalizačních trubek.
Pražský metropolitní plán počítá s „mrakodrapy“ hlavně v oblasti pankrácké pláně, kde povoluje stavět až do výšky 160 metrů. Vedení Prahy 4 už dříve vyslechlo návrh developera, který chtěl stavět tři stošedesátimetrové věžáky a jeden o čtyřicet metrů nižší v místě nynějšího hotelu Panorama, který by šel k zemi.
„Projekt jsme odmítli, ani nebyl podán. Aby na kopci vznikla takzvaná pankrácká kupa s vrcholem 160 metrů, s něčím takovým zkrátka nemůžeme souhlasit. Vyplývají nám závazky z členství na seznamu UNESCO. Praze doporučilo nestavět budovy vyšší než 60 až 70 metrů a my rozhodnutí ctíme,“ sdělila iDNES.cz radní Prahy 4 pro územní rozvoj Alžběta Rejchrtová s tím, že žádný jiný projekt se ve stejném místě momentálně nepřipravuje.
Pleskotův projekt posuzuje UNESCO
Strategii rozrůstání do výšky, nikoli do plochy má Praha také v zásadách územního rozvoje. Vedle narušení památkové hodnoty města tím, že do panoramatu při pohledu z Pražského hradu vstoupí neúměrně vysoké „mrakodrapy“, spatřuje Rejchrtová velký problém také v dopravě.
„Pankrácká pláň leží v blízkosti magistrály, druhé nejzatíženější pražské komunikace. Už nyní nesmírně zatěžuje životní prostředí, naší čtvrti se říká Praha automobilová a patří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ani otevření Blanky provoz na magistrále neutlumilo,“ namítá radní.
Prázdno na Pankráci zaplní tři věžáky. Zkazí panorama Prahy, míní odpůrci Vizualizace projektu Rezidence park Kavčí hory, který má vyrůst na Pankráci. Developer počítá třeba se zelenými střechami. |
„Pro stavbu výškových budov, které dopravní tepnu ještě víc vytěží, pochopení nemáme a připomínkami k metropolitnímu plánu se budeme ještě velmi bránit,“ doplnila za čtvrtou městskou část Rejchrtová.
Připomněla také výškový bytový projekt architekta Josefa Pleskota, o jehož přípustnosti na Kavčích horách má během letošního června či července rozhodnout právě UNESCO.
„Architekt tvrdí, že projekt vytvoří jakousi klidnou podnož. Možná to tak bude, ale UNESCO má podle úmluvy řešit všechny projekty, které mají vizuální dopad na horizont města, přičemž poradní orgán této organizace byl toho názoru, že se západně na horizontu výstavba vůbec nemá rozšiřovat,“ objasnila.
“Do metra se jim chtít nebude“
Proti výškové výstavbě nyní vedou boj také v Praze 13, kde chce developer postavit dvojici výškových polyfunkčních domů v samém centru sídliště Lužiny, nedaleko stejnojmenné stanice metra. Vzniknout v nich má přes dvě stě bytů, kam by se přistěhovalo odhadem přes pět set lidí.
„Výchozí myšlenkou návrhu je snaha navrhnout atraktivní současné bydlení v centru panelového sídliště a současně dotvořit centrum sídliště Lužiny,“ stojí v dokumentaci pro řízení o vlivu na životní prostředí EIA, v němž developer YIT Stavo před rokem dostal od pražského magistrátu souhlasné stanovisko.
Že jsou šestnáctipodlažní věžáky vhodným dotvořením sídliště, si však nemyslí ani místní, kteří sbírají podpisy pod petici, ani vedení radnice, které proti stavbě podalo námitky do územního řízení. Argumentuje, že pro nově přistěhovalé nebude dost míst ve školách a školkách a v neposlední řadě tito lidé enormně zatíží dopravu.
„Na Lužiny tenhle projekt nepatří, území je už hodně vyčerpané. Lidé do svých domovů musejí nějak najíždět a když má někdo tři až pět milionů na byt, do metra se mu pak nechce,“ řekl starosta Prahy 13 David Vodrážka.
Doplnil, že na území městské části je řada vhodnějších ploch, kde by se dalo stavět do výšky – třeba v okolí stanice metra Hůrka. A u stanice Stodůlky se s takovou výstavbou počítalo dávno. „Už architekt Ivo Oberstein v 80. letech plánoval vysoké budovy v okolí stanic metra. Tam kde výstavbu naplánoval, je Praha 13 už z větší části dostavěná, ale stále zbývá pár ploch, kde by se ještě daly postavit,“ dodal Vodrážka.
Umístění věžáků je však podle jeho slov nutné dobře naplánovat. „Je to nepříjemné, ale byty jsou potřeba a ke každému projektu by se mělo přistupovat velmi citlivě,“ podotkl.
Jelikož je Praha 13 rozvojovou lokalitou, do budoucna se plánuje také další rozrůstání do polí směrem k Pražskému okruhu. „Jde o celé takzvané Západní město – od stanice Stodůlky podél dálnice D5 až k obchodnímu domu IKEA. Tam už je takzvaná britská čtvrť a do polí se dál bytovky staví. Jsou tam i domy o dvaceti patrech,“ dodal.
Archivní video: Mrakodrap na Pankráci čeká na první nájemníky:
21. ledna 2017 |
