Z restaurace nebo bazénu se dalo vyjít na velkou venkovní terasu. Byl z ní, stejně jako ze všech 136 pokojů, krásný výhled na Pražský hrad.
Jiří Benák
Tvar budovy, připomínající vlnu, kopíruje vrsevnice svahu, na kterém hotel stojí. Architekti tím umožnili i větší soukromí hotelových hostů.
Jiří Benák
Celá stavba stála neuvěřitelných 800 milionů, i proto, že na ni byly použity nejmodernější technologie a materiály.
Jiří Benák
Hostům sloužilo pět nadzemních pater s velkorysými pokoji. V suterénu pak byla restaurace, lobby bar, salonky, bazén, ale třeba i kuželna se dvěma dráhami. Další dvě podzemní patra pak sloužila strojovnám technického zázemí.
Jiří Benák
Dodnes moderní "tekutá architektura" je znatelná ze všech stran.
Jiří Benák
Ikonou stavby bylo i mramorové schodiště vedoucí z recepce do hotelové restaurace. Nad schodištěm byl obrovský lustr, jehož autorem byl již zmíněný sklář Stanislav Libenský.
Jiří Benák
Nad chodbami v přízemí svítily lustry vyrobené rovněž podle návrhu Stanislava Libenského. Snad podle tvaru a délky celé sestavy svítidel se jim přezdívalo Mléčná dráha.
Jiří Benák
Autorem hotelového mobiliáře byl interierový architekt Zbyněk Hřivnáč, dodnes jsou slavná jeho kožená křesla Praha.
Jiří Benák
Lustr nad hlavním schodištěm je z roku 1980. Jeho autorem je slavný sklářský výtvarník a pozdější pedagog Stanislav Libenský. Při mytí lustru byla potřeba zvedací plošina, jeho rozložení a následné sestavení trvalo téměř týden.
Jiří Benák
Část bazénu tvořila skleněná tvarovaná plastika z roku 1980. Stěnu velkou 6 × 3 metry vytvořil další slavný výtvarník Benjamín Hejlek.
Jiří Benák
Hotelovým hostům sloužil tento bazén. V průměru měl deset metrů, hluboký byl kolem metru a půl.
Jiří Benák
Abstraktní skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové byla vytvořena (také v roce 1980) nákladnou technikou odlévání do formy.
Jiří Benák
Lustr Pavla Hlavy byl vyroben v roce 1980 ve sklárnách Crystalex v Novém Boru. Několik takovýchto těles krášlilo stropy v hotelových saloncích.
Jiří Benák
Ani jídelní servis nebo nápojové sklo nemohly být obyčejné, i ty navrhovali slavní výtvarníci. Sklenici na koňak (vlevo) od Pavla Hlavy vyrobili v karlovarském Moseru. Kalíšek vpravo (z roku 1977) je od Jana Gabrhela z dnes již zaniklé sklárny Český křišťál v Chlumu u Třeboně.
Jiří Benák
Snad největší prostor k výtvarné realizaci zde dostali slavní českoslovenští skláři. Mezi nimi byl například Pavel Hlava (lustr) nebo autorská dvojice Stanislav Libenský - Jaroslava Brychtová (skleněná plastika).
Jiří Benák
Dejvický hotel Praha byl otevřen v květnu 1981. Už v době svého vzniku byl stavěn pro potřeby vedení KSČ a státní delegace z tehdejších spřátelených komunistických států. Při vypsání architektonické soutěže v roce 1971 bylo jasné, že bude stavba výkladní skříní československé architektury a umění. Stavba byla nakonec přiřknuta čtveřici architektů Jaroslavu Paroubkovi, Arnoštu Navrátilovi, Radku Černému a Janu Sedláčkovi.