Jaký vliv bude mít ukrajinská válka na finance hlavního města?
Vliv určitě mít bude a myslím, že to přijde ze dvou směrů. Tím jedním budou náklady, které očekáváme, že budeme mít v souvislosti s uprchlickou krizí. K té se Praha od začátku staví čelem a chce lidem na útěku pomoci a bude jim pomáhat. Očekáváme kvůli tomu navýšení výdajů města. Je ale předčasné říkat, o jakou částku se bude jednat, protože nikdo nevíme, jak dlouho ta krize bude trvat. Já osobně si myslím, že nebudou stačit desítky milionů korun a půjde o vyšší náklady.
Uprchlická kalamita ochromila Prahu, hasiči rozvezou lidi do krajů |
Co všechno bude Praha platit?
O uprchlíky se určitě postaráme. Už jsme zřídili kontaktní místa a zprostředkováváme místa pro ubytování. Budeme se také starat o děti, které konflikt postihl. Ty budou potřebovat pomoc s výukou. Už nyní jsme poskytli MHD zdarma pro držitele ukrajinského pasu. Nabídli jsme i vstupné do zoo za nějakou symbolickou cenu. Jsou to drobnosti, ale určitě budeme mít náklady spojené s ubytováním a péčí o uprchlíky. Praha tyto peníze vydá s hrdostí, není to nic, nad čím bychom váhali. Je to jeden přímý důsledek tohoto válečného konfliktu.
Finanční pomoc
|
Bude mít válka vliv na ekonomiku Prahy i v jiných oblastech než v pomoci uprchlíkům?
Nepřímých důsledků bude řada. Dojde k poklesu v určitých částech ekonomiky. To pravděpodobně bude mít negativní dopad na příjmy hlavního města. My zatím nečekáme, že to bude nějak dramatické. Významnější dopad bude mít tlak na cenu energií. Jejich ceny rychlým tempem stoupaly již před samotným konfliktem na Ukrajině. Ještě dlouho před válkou jsme odhadovali, že v souvislosti s nárůstem těchto cen budeme čelit nákladům ve výši stovek milionů korun. To si myslím nadále platí a pravděpodobně ta částka bude nakonec ještě vyšší.
Jaké jsou v této chvíli výdaje města na energie?
Ať už se podíváte do jakékoli gesce v působnosti města, tak tam narazíte na náklady spojené s energiemi. Jde to napříč fungováním celého města. Největší jsou tyto výdaje nesporně v dopravním podniku (DPP). Jen za minulý rok za energie včetně nafty vydal 1,6 miliardy korun. Když stoupne cena litru nafty o korunu, náklady DPP se zvýší o 30 milionů korun.
Dopravní podnik má také obrovské prostory od vozoven přes kanceláře, které se musí vytápět. Zvýšené náklady se také projevují ve školství a v Pražských službách. A když půjdu do detailů, tak i v pražské zoo. Tam počítáme s navýšením nákladů o desítky milionů korun.
Pavel Vyhnánek
|
Kombinace růstu cen energií s válkou musí být pro rozpočet Prahy opravdu nepříznivá...
Štěstí v neštěstí je, že válka nezačala v období hospodářského útlumu. My naopak očekáváme, stejně jako ministerstvo financí, že letos přijde oživování ekonomiky. Ten růstový efekt bude silnější. Naopak za covidu byl ten ekonomický cyklus přesně opačný a tato situace by ho ještě násobila. Teď dochází k určitému vyrovnání. Každý rok je ale hospodaření Prahy v přebytku a díky tomu také umíme reagovat na různé nenadálé situace. Máme na to připravené rezervy a určitě to zvládneme.
Jak vysoké rezervy Praha má?
V aktuálním rozpočtu je to několik stovek milionů korun, když to řeknu v hrubých číslech. To jsou prostředky, se kterými počítáme přímo v rozpočtu a v minulých letech se nám to významným způsobem vyplatilo. Byli jsme schopni reagovat na nenadálou covidovou situaci a finance města to nikterak neohrozilo. Samozřejmě máme i další prostředky. Ty jsou ale určené k dlouhodobým investičním plánům města, na které bychom neradi sahali. Ale při nějakém naprosto katastrofálním scénáři, ke kterému doufejme nedojde, bychom uměli zapojit i tyto peníze. Město už dlouhá léta hospodaří velice zodpovědně.
Peníze má Praha od státu z rozpočtového určení daní stejně jako všechny obce a kraje v Česku. Nedávno jste vystoupil ve videu, ve kterém způsob rozpočtového určení daní kritizujete.
Existují dva druhy rozpočtového určení daní (RUD). Jedno je krajské a druhé je obecní. Z toho krajského jsou financovány kraje a z obecního obce. Praha je město i kraj, proto dostává peníze z obou RUD. Z toho obecního letos očekáváme 58 miliard korun a z krajského dvě miliardy. Z krajského RUD pro Českou republiku dostává Praha naprosté minimum, jen asi tři procenta, a zbytek mají ostatní kraje. To neodpovídá ani počtu obyvatel hlavního města. Z obecního RUD oproti tomu dostáváme významný podíl, je to téměř třetina. Krajský RUD je vypočten podle fixních procentuálních podílů jednotlivých krajů. Tyto fixní podíly byly určeny před dvaceti lety při vzniku krajů. A od té doby se nezměnily.
Ať slouží opuštěné byty po ruských diplomatech Ukrajincům, navrhla Praha 7 |
Myslíte, že je na čase to změnit?
Rozpočtové určení daní je v současné podobě velmi neflexibilní nástroj. Nezohledňuje, co se za posledních dvacet let stalo, tedy jestli například ty kraje narostly.
Podle jakého klíče byl ten finanční balík pro kraje určen?
Je určen podílem na státním rozpočtu a na příjmech státu. Zákon také říká, jaké procento získají konkrétní kraje. Třeba Středočeskému kraji v průběhu let narostl počet obyvatel, ale RUD se nezměnilo.
Jak se rozpočtové určení daní počítá u obcí a co je na něm podle vás špatně?
U obecního RUD hraje svou roli rozloha obce a počet obyvatel. Když obce rostou, dostanou i více peněz. Ostatní obce docházejí k mylnému závěru, že Praha dostává na občana více než jiní. Problém je v tom, že do toho nezahrnují, že jsme obec i kraj a z krajského RUD nedostáváme skoro nic. Také nedostáváme nic ze státních transferů, což jsou přímé státní dotace, které plynou z rozpočtu jednotlivým obcím i krajům a Praha na ně nedosáhne.
Významným způsobem jsme biti také na tom, že máme asi 250 tisíc obyvatel, kteří u nás bydlí, ale nemají tu trvalé bydliště. Rozpočtové určení také nereflektuje výběr daní v obcích. I kdyby se z Prahy odstěhovaly všechny firmy, tak město bude mít pořád stejné peníze. Obce nejsou motivované, aby na svém území podporovaly podnikání.
