Odpadní vody, kterých má metropole k dispozici neustále dost, by se mohly proměnit v teplo či chlad díky Energocentru plánovanému u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči (ÚČOV), a to s pomocí vysokokapacitních čerpadel.
Miliardový energetický projekt, jenž v ČR dosud nemá obdoby, je významný svými parametry i pozitivními dopady na životní prostředí. Zkušební provoz se rozjede, pokud vše půjde podle nynějších předpokladů, na konci této dekády.
Do čistírny odpadních vod investují 300 milionů, patří k největším v Česku |
Nevyužité vody, která protekla do odpadu, zůstává i přes větší úsporu Pražanů stále dost, což ukazuje i květnová studie ČSÚ. Její spotřeba v českých a pražských domácnostech poklesla oproti předchozímu roku.
„Obyvatelé v roce 2022 spotřebovali denně v průměru téměř 90 litrů vody, což bylo o zhruba čtyři litry méně než v předchozím roce,“ uvedl Jan Cieslar, mluvčí statistického úřadu.
Využitá voda stále představuje mimořádně cennou energetickou položku, jež nyní nemá prakticky žádný užitek. Plně zapojit do služeb metropole ji může právě plánované Energocentrum. Jeho projekt se rodí zhruba dva roky.
Zásadní projekt pro novou čtvrť
„Každou vteřinu čistírnu na Císařském ostrově opouštějí tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než deset stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora.
Odpadní voda v číslech7,5 miliardy korun se odhaduje stavba nového Energocentra v areálu čistírny. 95 stupňů Celsia může na výstupu dosáhnout topná voda po úpravě. 70 milionů kubíků odpadní vody bylo přibližně vypuštěno za rok 2022. |
Bubenečskou čistírnou prochází zhruba 96 procent odpadních vod z území hlavního města. V komplexu prochází kapalina při úpravě dvěma linkami – stávající a novou. Odchozí tekutina má i v chladnějších měsících teplotu až 15 stupňů.
„Každý metr krychlový přitom obsahuje více využitelné energie než třeba kubický metr zemního plynu. Dostáváme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy,“ uvedl Tomáš Voříšek, jednatel a technický ředitel nezávislé poradenské společnosti SEVEn.
Projekt Energocentra má dvě etapy, nepůjde ale v obou krocích o lacinou záležitost. „První část vyjde zhruba na 5,5 miliardy korun. Dohromady s druhou etapou se jedná o 7,5 miliardy investičních nákladů bez DPH,“ uvádí příslušná studie, kterou má MF DNES k dispozici.
Kapacitu jedné ze dvou zmíněných zpracovatelských linek ČOV v první stavební etapě využije oblast Juliska-Veleslavín. Druhá linka by mohla posloužit pro dodávky energie v rozvojové oblasti Bubny-Zátory včetně nové filharmonie.
Čistírna odpadních vod jako památka UNESCO? Ta v Praze je světový unikát |
„Jde o největší brownfield takřka v centru města, který do budoucna nabídne čtvrť až pro 25 tisíc obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním ze zásadních projektů,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Zda a jak se promítne vznik Energocentra do cen, je podle expertů nyní složité odhadnout. „Nákladová cena tepla ze zařízení by mohla dosahovat hodnoty 750 korun za gigajoule bez DPH,“ shrnuje studie. Ta pracuje s tím, že stavební povolení může spatřit světlo světa v roce 2025 až 26. Rok po jeho vydání začne výstavba a během dalších čtyř let může začít zkušební provoz.
Ostrovní výstavba
Návratnost se podle odborníků ještě změní, a to v závislosti na cenách stavebních prací a materiálu, ale i na nákladech spjatých s energetickými surovinami, které projekt výhledově ušetří. Především tedy zemního plynu, ale i elektřiny, jichž budou výkonná tepelná čerpadla pro pohon centra potřebovat velké množství.
Lidé si pletou kanalizaci s košem, říká šéf vodohospodářů v Šumperku |
Plán uvažuje o třech místech pro umístění Energocentra. Může stát na severozápadním konci Císařského ostrova společně pro obě linky. Druhá verze uvažuje o Energocentrech pro obě linky samostatně na severozápadní a východní straně. A do třetice odborníci zvažují společné místo na levém břehu plavebního kanálu Troja na pozemku sousedícím s historickou čističkou s přístupem z Papírenské ulice.
Projekt přinese také pozitivní dopady na sport a rekreaci, protože pomůže stabilizovat průtok v řece v této části metropole. To s oceněním přijmou kupříkladu kajakáři, kteří mají kousek odtud svůj umělý plavební kanál.
