Tunely se dlouho budovaly podle technických norem původně na rychlost 80 kilometrů v hodině. U Plzně na dálnici D5 přes tunel Valík se stovkou jezdí šest let. Na severu Čech na D8 napříč Panenskou a Libouchcem na stovku rychlost zvýšila rekonstrukce loni na podzim. Upravit na tuto rychlost plánuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) také Lochkov a Cholupice na Pražském okruhu.
„Momentálně je ve fázi projekčních činností rekonstrukce tunelů Lochkov a Cholupice, které jsou v provozu již od roku 2010. Součástí bude mimo jiné úprava technologie tunelů pro možné zvýšení rychlosti na 100 km/h,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Předpokládaný termín proměny je v letech 2027 až 2028.
Pražský okruh mezi Březiněvsí a Satalicemi nakonec povede tunely, rozhodla vláda |
Detaily, včetně nákladů na stavební zásahy, zatím ŘSD neuvedlo. Jistý obrázek o náročnosti podobného díla si jde udělat podle již dokončených adaptací, např. zmiňovaného Valíku na D5.
„Provádělo se pouze pár mikroinjektáží prasklin, prořezání spár, z lícové strany se čistily povrchy od mechů a nánosů,“ popsal stavbyvedoucí. Tunel tehdy dostal také nové osvětlení, kamerový systém a další prvky. Rekonstrukce tohoto 380metrového objektu vyšla na 150 milionů korun, během prací řidiči jezdili jedním tubusem.
Preferované tunely2027 až 2028 – v tomto období se podle předpokladů bude opravovat tunel Lochkov a Cholupice na Pražském okruhu. Momentálně je tato akce ve fázi projekčních činností. Součástí rekonstrukce bude i úprava technologie tunelů pro možné zvýšení rychlosti na 100 km/h. Obě stavby slouží provozu od roku 2010. Až 20 milionů korun jsou přibližně náklady na jeden tunel z hlediska energií a specifické údržby. 15 až 20 let je technologická životnost jednoho tunelu, celková životnost je daleko delší, podobně jako u mostů až 100 let. 20 tunelů má ŘSD v provozu, výhledově by jich na dálnicích a silnicích I. třídy mělo být až 68. Zdroj: ŘSD |
Adaptace na vyšší rychlost silničáři řeší delší dobu. „Změnily se zejména předpisy, které rychlost 100 kilometrů v hodině v tunelech dřív zakazovaly. Dlouho jsme žádali a tlačili na to, aby se předpisy změnily. To znamená, že veškeré nové tunely, které se v tuto chvíli budují, tak už stavíme na stokilometrovou rychlost. Na tuto rychlost předěláváme i tunely, které rekonstruujeme,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Takto společnost postupně zamýšlí zvýšit rychlost ve všech tunelech, které jsou v České republice v provozu.
Není to podle podle expertů levná záležitost, a to jak investičně, tak provozně. „Stojí to poměrně zásadní peníze, odhad je až 20 milionů korun ročně na jeden tunel z hlediska energií a specifické údržby. Technologická životnost je mezi 15 a 20 lety, celková životnost je daleko delší, podobně jako u mostů až 100 let,“ vysvětlil Radek Mátl.
V provozu má ŘSD 20 tunelů, výhledově by jich na dálnicích a silnicích I. třídy mělo být 68. Jejich množství ale hodně ovlivní, jak to bude s jejich výstavbou na severní části Pražského okruhu, kde jich projektanti plánují hned několik. V oblasti Vinoře a Jenštejna by měl být tunel celý hloubený, ražená část byla z technologických důvodů při zohlednění místních podmínek opuštěna.
Má se v tunelech Pražského okruhu jezdit stovkou?
Směr podzemí
Na přípravě této části Pražského okruhu se nyní intenzivně pracuje. Pro letošek projektanti plánují zpracovat koncepci trasy, záborový elaborát a připravit majetkoprávní podklady. V roce 2027 se budou řešit výkupy pozemků. O rok později by měla být podána žádost o povolení záměru. Jezdit by se po okruhu mohlo začít v letech 2031–2032. Náklady na 13,8 kilometrů dlouhý úsek dosahují v odhadech projektantů 38 miliard korun.
Hloubené budou též dva tunely na úseku Pražského okruhu D1 – Běchovice. Půjde o Dubeč s délkou 232 metrů a Na Vysoké s 394 metry. K řadě dalších tunelů aktuálně už ŘSD provádí různé přípravné práce, například razí průzkumné štoly. Týká se to také tří tunelů středočeského úseku dálnice D3 – Luka, Kamenná Vrata a Prostřední vrch. Technickou zajímavostí je, že průzkumná štola je tak velká, že skrz ni projede nákladní auto.
Ve vyšehradském tunelu bude pokračovat zajištění skály, řidiči musejí zpomalit |
„Tato štola představuje geotechnický průzkum, ale dá se říct, že už je to součást stavby tunelu. Díky ní získáme informace o geologickém prostředí, posléze se zpracuje dokumentace pro povolení stavby a může se razit,“ vysvětlují odborníci. Tunelové varianty komunikací jsou zajímavé z řady důvodů.
„Je potřeba je stavět tam, kde komunikace prochází takovým územím, že je tunel nevyhnutelným technickým řešením, anebo tam, kde ochrání okolí před samotným provozem,“ uzavřel Radek Mátl.
21. června 2025 |
