Rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení však dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení, a tak je ministerstvo nechtělo komentovat.
O tom, že dosluhující ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov, informoval minulý týden na svém webu Klub za starou Prahu. Klub byl iniciátorem podnětu na prohlášení objektů ze 70. let za památku.
Fotogalerie |
Na webu je rozhodnutí ministra, ve kterém mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko“, že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“ nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.
„Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.
Prohlašování architektury z druhé poloviny 20. století za památky je často kontroverzní, zároveň je ale v současné legislativě jedinou možností, jak domy zachránit před zánikem.
Na architekturu druhé poloviny 20. století nemají jednotný názor ani odborníci, někteří by ji chránili bezvýhradně, jiní výběrově, podle dalších zase kvůli tehdy používaným technologiím je dnes nevyužitelná.
Přezkoumání rozhodnutí úředníků
Ministerstvo kultury loni odmítlo budovy nad Národním muzeem za památku prohlásit, ale Herman začal na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat.
Ostuda Prahy, nebo perla brutalismu?Návštěva v Transgasu |
Investor, společnost HB Reavis, tehdy ostře reagoval a kritizoval ministra, že předjímá výsledek řízení. Uvedl, že přezkum chápe jen jako kontrolu, zda nevzniklo procesní pochybení. Případné vzniklé škody podle developera již přesáhly půl miliardy korun.
Případem, kdy ministerstvo kultury dům za památku neprohlásilo poté, co investor vyhrožoval žalobou za ušlé zisky, je třeba dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice.
Letos v létě byl poté, co už dříve Ministerstvo kultury a za jiného vedení odmítlo udělit mu památkovou ochranu, zbourán.
Národní památkový ústav Transgas nedoporučil
Když se ministerstvo loni zabývalo návrhem na prohlášení Transgasu památkou, Národní památkový ústav (NPÚ) prostřednictvím svého pracoviště v Praze prohlášení nedoporučil.
Konstatoval, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“.
Ministerstvo kultury je za památky neprohlásilo. V podnětu k zahájení přezkumu se ale generální ředitelství NPÚ za prohlášení postavilo a sdělilo to ministrovi.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
Autoři podnětu na jejich prohlášení za památku budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
