Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků. Na místě dnešních objektů plánuje společnost HB Reavis postavit několik nových staveb.
V krátké době pravděpodobně půjde o další demolici v centru Prahy, před rokem investor zboural dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Na jeho místě začal před týdnem stavět nový objekt.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí na místě kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
HB Reavis postaví místo něj polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021. Záměr bourat soubor objektů vyvolal opět debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky z řad laické veřejnosti i odborníků.
Z žádosti o demolici vyplývá, že odstranit by se měly oba věžovité objekty, budova dispečinku, obchody i někdejší fontána a podzemní kolektory areálu.
Ochránit soubor budov před bouráním se dříve pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku; v dnešní legislativě je to často využívaná a jediná cesta, jak zabránit zániku stavby.
Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo, konstatovalo, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“.
Generální ředitelství NPÚ se ale za prohlášení postavilo a sdělilo to ministrovi. Ministerstvo kultury ale domy za památky neprohlásilo. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil loni v květnu přezkum tohoto rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil.
V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko“, že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“ nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.
Zastánci považují budovy Transgasu za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.
„Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad,“ uvedla naproti tomu už dříve HB Reavis.
