Společnost Technologie hlavního města Prahy nedávno získala licenci pro obchod s energiemi. Město má přitom energetické firmy. Co vás k tomu vede?
Máme specifické postavení v tom, že pro oblast veřejného osvětlení zajišťujeme i nákup energií. Odbor správy majetku města nebo Pražské sdružení obnovitelných energií nás navíc oslovily s tím, zdali pro ně budeme stavět střešní, fotovoltaické, tzv. solární elektrárny. Ty ovšem bojují s tím, že vyrábějí přebytek elektrické energie, která se nespotřebuje v místě, kde je postavena.
Podle nás není moudré ji poměrně nevýhodně prodávat zpět do sítě. Chceme, aby se na půdě Technologií potkávala spotřeba sítě veřejného osvětlení a dalších městských technologií s výrobou v solárních elektrárnách. Jinými slovy ušetříme městu peníze za energii, kterou sami vyrobíme a následně spotřebujeme. Nákupy ze sítě se tím sníží.
Máte tedy nějakou ucelenou energetickou koncepci? Co všechno chcete dělat?
Ano, vycházíme z Klimatického plánu města. Máme za to, že město se má v klíčových službách zbavovat prostředníků. Například nákup energie do lamp veřejného osvětlení se v minulosti prováděl prostřednictvím firem, které pouze zprostředkovaly přístup na Kladenskou komoditní burzu. To mělo minimální přidanou hodnotu. Nyní se jeví, že celá energetika směřuje k decentralizaci na principu posílení komunitní energetiky. Město proto zřídilo Pražské společenství obnovitelných energií, které umí komunitní řešení nabídnout i občanům. V oblasti energetických technologií bychom měli působit my.
Jsme na okraji války, ale zimní blackout Česku nehrozí, říká expert |
Vraťme se zpátky k obchodování s energiemi.
Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS hledá partnery, kteří by byli v budoucnu schopni vyrovnávat odchylky v komunitních částech sítí poskytnutím tzv. flexibility. Do budoucna to bude velké téma a my v něm vidíme další obchodní příležitost. Pokud můžeme Praze generovat úspory nebo výnosy, hledáme je i mimo městem zřizované instituce.
Zmínil jste Klimatický plán. Myslíte, že je na ambiciózní zelenou politiku příhodná doba?
Všem je asi jasné, že projde revizí díky makroekonomickým a geopolitickým změnám. Stejně jako obdobné plány v celé Evropě. Jestli se budou měnit cíle plánu, nebo pouze jeho harmonogram, to už bude otázka na novou politickou reprezentaci. Ukazuje se, že komplexní přístup, který THMP městu nabízí, je věcí nejen rozumu a ekonomické logiky, ale i energetické bezpečnosti a alespoň částečné nezávislosti.
Veřejné osvětlení se Praze prodraží, památky proto budou svítit kratší dobu |
Vím, že se blíží Vánoce, ale nepřijde vám, že Praha je nasvícena víc než jiné evropské metropole? Vlastně nejen teď, ale už od léta, kdy začaly municipality energiemi razantně šetřit.
Zhasínání je teď populární. Mnoho evropských politiků věří, že si okázalým šetřením přihraje politické body. Jsme rádi, že pražští politici jsou příznivci spíše chytré regulace, stmívání, optimalizace doby svícení a také svícení tam, kde je to třeba. Tvrdé zhasínání typu „po půlnoci všechno vypneme“ není rozumné a často ani legálně možné. A z těch příkladů v zahraničí víme, že dopady na zdraví lidí – v případě zvýšeného počtu nehod – nebo na majetek v případě nárůstu trestné činnosti rozhodně za okamžitou a obvykle krátkodobou úsporu nestojí.
Určitě by se dalo ušetřit i bez takto velkých rizik.
My jsme již loni dokončili kompletní digitalizaci řízení pražské sítě veřejného osvětlení a dneska jsme z dispečinku schopni řídit intenzitu osvětlení u takřka deseti tisíc lamp a zapínací časy u všech. Ono to možná není tolik vidět, protože chytře nastavené úrovně ztlumeného osvětlení nejsou okem laika téměř rozpoznatelné. Ke snížení intenzity dochází postupně, třeba i hodinu. Představuje to velkou energetickou úsporu, až přes 30 procent. Je to lepší než cesta úplného zhasnutí na úkor bezpečnosti Pražanů. Trošku jiná situace je u pražských památek. Tam jsme dobu svícení výrazně zkrátili, nicméně úspora je to v rámci celé sítě spíše symbolická.
