„Chceme lidem ukázat, že třídění oblečení není jen o ekologii, ale i o pomoci druhým a chytrém nakládání se zdroji,“ vysvětlila Dana Pavlousková, ředitelka Oděvní banky, která portál spravuje.
Web uživatele naviguje krok za krokem. Nejprve položí otázku, zda jsou oděvy nové, minimálně nošené, nebo poškozené, které jsou vhodné jen na recyklaci. Zájemce si může vybrat, kam chce vyřazené kousky ze svého šatníku donést a komu je daruje.
Charitativní second handy
V šatnících Pražanů
Zdroj: STEM |
Obleč Prahu nabízí dvě možnosti: buď je daruje lidem v nouzi, kam patří například samoživitelé či senioři, nebo do charitativních second handů. V obou případech portál zájemce přesměruje na výběr jeho domovské městské části a následně na interaktivní mapu. Odkáže ho na sídla neziskových organizací i zmíněné second handy, které se nacházejí nejblíže jeho bydlišti.
Neziskové organizace zaměřené na sběr textilu jsou v hlavním městě ale jen tři. Dvě z nich sídlí v Holešovické tržnici. Jde o OpraKavárnu, která se zaměřuje na opravy oblečení, a Šatník Nory Fridrichové.
Ten přijímá čisté a nepoškozené oblečení i obuv pro samoživitele. Oděvní banka má pobočku v Třeboradicích v Praze 9 a další dvě sběrná místa jsou v Holešovicích a na Střížkově.
Poptávka po více kontejnerech
Charitativních second handů se v metropoli nachází asi dvacet. Vybírají textil pro potřebné nebo jim posílají výtěžek z prodeje. Mapu s výčtem všech těchto míst doplňují i různé kontejnery na textil, kam lze vhodit nejen roztrhané a jinak poškozené oděvy, ale i ošacení určené pro charitu.
Pražané si ve třídění oblečení vedou nadprůměrně. Dokazuje to výzkum STEM, který si nechala vypracovat Oděvní banka. Podle něj 68 procent respondentů nosí oblečení do kontejnerů na textil a zhruba čtvrtina ho věnuje někomu ve svém okolí. „Nejvíce Pražané třídí horní díly; trička, halenky a košile,“ upřesnila analytička Klára Zajíčková ze STEM.
Třetina oslovených obyvatel Prahy by ocenila, kdyby sběrných míst přibylo. „Nejčastěji se lidé loučí s oblečením, které je obnošené (55 procent) nebo málo nošené (35 procent). Dalším důvodem byla nevyhovující velikost (34 procent) a pětina lidí třídí kvůli nedostatku místa v šatníku. Pouze 9 procent uvedlo jako motiv pomoc lidem v nouzi,“ uvádí zpráva STEM.
Místo dvanácti kubíků jen čtyři. Pražané budou moci ročně odevzdat méně odpadu |
Průzkum však prokázal, že o pomoc ve formě oblečení z Oděvní banky by měla zájem asi třetina oslovených. V Praze zároveň na začátku roku začala platit upravená vyhláška o odpadech. Město musí zajistit místa, kam lze vyřazený textil odložit, aby se dal dále využít. Deset městských sběrných dvorů, které provozují Pražské služby, má od 1. ledna povinnost přijímat zničený, špinavý nebo potrhaný textil.
„V současné době finalizujeme přípravu rozšíření sběru odpadního textilu i do ulic města. Kontejnery na odpadní textil budou umístěny na vybraných stanovištích separovaného odpadu,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Místo textilu zkažené jídlo
Dopady nové legislativy je zatím těžké hodnotit. „Je brzy na to poznat, jestli je textilu víc, nebo míň,“ uvedla Lenka Harcubová z Potexu, společnosti, která kontejnery na textil spravuje. „Leden a únor jsou slabší měsíce, kdy lidé nevyřazují,“ vysvětlila s tím, že čtvrtletí zatím nestačí na vyvození závěrů.
Harcubová upozornila, že v kontejnerech přibyl nevyžádaný odpad. „Občané do kontejnerů na textil začali házet komunální i stavební odpad a zkažené jídlo,“ popsala s tím, že nejhorší situace je v létě, kdy „řidiči při svozu často i zvracejí, protože v oblečení lezou červi“.
