Ve 30. letech areál budoval praděda Petra Veselíka, který koupaliště provozuje dnes. I když ho zabavili komunisté, nechali rodinu zařízení dál spravovat. Že jde o rodinný podnik, poznáte hned u vstupu, u kterého se střídají jeho tatínek s maminkou.
„Původně tu byl rybník, v místě bazénů byl náhon. Můj praděda s bratrem tady také ze starého mlýna kousek pod areálem koupaliště vybudovali restauraci. Bylo to v podstatě propojené,“ vypráví Veselík. Restaurace stojí na svém místě dodnes, rodina Veselíků ji už ale nevlastní.
Koupaliště má kapacitu sedm set lidí. „Návštěvnost samozřejmě záleží na počasí. Když slunce svítí, lidi přijdou. Nejde tolik o teplotu, spíš bych řekl, že když jsou vedra takhle dlouho, lidem už se sem tolik nechce. Přece jen musí pěšky ujít víc jak kilometr, a kdyby měli být na koupališti denně, prodraží se jim to,“ říká Veselík.
Plavání pod skalami
V areálu najdete dva plavecké bazény hned vedle sebe, v prvním má voda třiadvacet stupňů, ve druhém ještě o tři méně. Bazény jsou mírně z kopce, hloubka v nich se proto na různých místech liší, dosahuje ale maximálně metru a půl. Provozovatelé se snaží vyhýbat používání chemie k udržování kvality vody, zdrojem je přírodní pramen.
Hodnocení Divoká Šárka
Každou sobotu v MF DNES vycházel letní seriál Test pražských koupališť. Redakce v něm hodnotila jedno z metropolitních koupališť, a to z několika hledisek. Jednotlivé parametry pak oznámkovala jako ve škole a koupališti jako celku udělila jednu průměrnou výslednou známku. V tomto posledním osmém dílu pro vás redakce zhodnotila koupaliště v Divoké Šárce. Dosud jsme navštívili koupaliště Pražačka (celková známka 3), střešovickou Petynku (1), koupaliště Stírka v Kobylisích (2), venkovní část Plaveckého stadionu Podolí (2), koupaliště Ládví (1), biotop Radotín (2) a koupaliště v Klánovicích (3). |
Voda se mění podle potřeby v závislosti na počasí a její průhlednosti. Návštěvníci si deky a lehátka můžou roztáhnout na trávě pod stromy nebo ve svahu, na který dopoledne slunce nesvítí.
Do jednoho z bazénů se děti můžou svézt na malém toboganu, nejmenší si hrají v brouzdališti. Majitelé nově pořídili dětskou prolézačku a dvě trampolíny, na kterých se mohou děti vyřádit.
Víc skluzavek do vody zatím neplánují. „Chceme být oázou klidu, kdyby tu vodních atrakcí bylo víc, zvýší se pravděpodobně i hluk. Na tu, co máme, se jim stejně nechce, je na ně prý moc malá,“ směje se Petr Veselík.
Starší návštěvníci mají možnost zahrát si ping-pong, badminton nebo volejbal. Na hřišti je i starší basketbalový koš. Vizí do budoucna je rozšíření sportovního zázemí. „To je můj sen, mít tu třeba i tenisový kurt a zrenovované hřiště,“ říká Veselík.
Zejména zahraniční návštěvníci se naučili relaxovat pod rukama maséra, který má vedle hřiště postavený altán. V areálu je stánek s občerstvením, jedno výdejové okno míří do cesty, druhé do zázemí koupaliště. Zdravou stravu ale nečekejte. Občerstvíte se klobásou, bramboráčkem nebo langošem. Žízeň v horkém dni můžete zahnat pivem, které stojí třicet korun.
Duch první republiky
Zařízení koupaliště se modernizuje postupně tak, aby byl co možná nejvíc zachován původní vzhled. Velkou slabinou byly donedávna toalety, na jejich opravu majitelé dlouho šetřili. „Zastáváme takovou starou poučku, že podnik by si na sebe měl vydělat. Takže na opravu záchodů jsme čekali dlouho.“
Nové a čisté toalety jsou hned vedle převlékárny. U té může nastat problém. Jde totiž o jednu místnost s dřevěnými lavičkami a závěsem. Do plavek se můžete převléknout v jedné z padesáti pěti uzamykatelných kabinek, kterými areál disponuje. Na den si ji pronajmete za 40 korun. Kabinku vám provozovatelé propůjčí klidně na celou sezonu, spolu se vstupy si ji předplatíte za dva tisíce korun.
„Permanentku mám už osmým rokem,“ vypráví důchodkyně Alena, která je na koupališti od května denně. „Vždycky si sem na začátku sezony nastěhujeme věci a zhruba v polovině září si je odvezeme domů,“ doplňuje ji kamarádka Zuzana. „Plaveme v překrásné přírodě, navíc se můžeme procházet. Ráno si zaplaveme a pak se můžeme projít po údolí. Navíc je tu podle nás nejčistší voda v Praze,“ říká Alena.
Do Divoké Šárky se autem nedostanete, museli byste ho parkovat u McDonaldu na Evropské ulici. Nejpohodlnější cesta je metrem do stanice Nádraží Veleslavín a z ní pak autobusem nebo tramvají na zastávku Divoká Šárka. Od ní se projdete patnáctiminutovou procházkou přes údolí po červené turistické značce.
Koupaliště otvírá v devět hodin ráno, slunit se můžete až do 19 hodin. Celodenní vstupné vyjde dospělého na 80 korun.
