MHD
Nejvýraznější zdražení přinesl 1. leden v městské hromadné dopravě, a to až o třicet procent. Dotkne se ale jen menšiny obyvatel metropole.
Ceny totiž narostly jen v případě jednorázových jízdenek, nikoliv časových kuponů. „Dopady na Pražany budou minimální. Jednorázové jízdenky využívají hlavně turisté a návštěvníci metropole,“ říká předseda zastupitelského klubu SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Vedení města se také rozhodlo zvýhodnit nákupy jízdenek přes aplikaci Lítačka, což bude nově levnější varianta než fyzické nebo SMS jízdenky.
Velké srovnání cen 2025: Domácnosti zaplatí za teplo a vodu tisíce navíc |
Základní na třicet minut nově vychází na 39 korun, případně na 36 přes Lítačku místo dosavadních 30. SMS varianta vyjde na 42 místo 31 korun. Devadesátiminutový lístek podraží ze 40 na 46 nebo 50 korun, u SMS verze z 42 na 55 korun. Cestující si připlatí také za celodenní, třídenní nebo jízdenku na letištní expres.
Voda
Dražší mají v novém roce Pražané i vodu. Radní na konci roku schválili nové ceny vodného a stočného vyšší o 3,93 procenta. Kubík vody tak nově stojí 151,27 koruny.
Autobusy a tramvaje v Praze jezdí v delších intervalech, metra se omezení netýká |
„Za jeden litr vyrobené a dodané pitné vody včetně odvedení a ekologického vyčištění zaplatí Pražané méně než šestnáct haléřů. Nové ceny tak průměrně zvýší měsíční výdaj domácnosti průměrně o pouhých 19 korun,“ sděluje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
„Pražská voda se i nadále drží hluboko pod hranicí takzvané sociálně únosné ceny vody stanovené OECD a českými dotačními orgány. Tato hranice činí pro Prahu 232,31 korun za kubík, zatímco současná cena pražských vodohospodářských služeb zůstává výrazně nižší,“ dodává Mrázek.
Havárie v Kačerově vytvořila na lávce vodopád. Do metra se voda nedostala |
Získané prostředky město investuje. V roce 2026 je v plánu především zahájení jedné z nejvýznamnějších vodohospodářských investic posledních desetiletí – rekonstrukce stávající vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Metropoli by obnova měla vyjít zhruba na 6,4 miliardy korun.
Teplo
Dobrou zprávou je pouhé minimální zdražení tepla. „Průměrná cena tepelné energie se pro rok 2026 zvyšuje mírně, v průměru o jedno procento. Tato úprava zůstává pod úrovní očekávané meziroční inflace, což potvrzuje naši snahu udržet ceny pro naše zákazníky na stabilní a přiměřené úrovni,“ oznámila Pražská teplárenská koncem minulého roku.
Dražší teplo a voda, levnější energie. Jak se mění pražské ceny v roce 2025 |
Letošek tak bude v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobě totiž ceny rostly mnohem výrazněji. V loňském roce Pražská teplárenská ceny zvedla o osm procent, rok dříve o šest procent a o 12 až 15 procent v roce předtím.
Otázkou ještě je, jak to dopadne s novými emisními povolenkami ETS 2, které měly dopadnout právě na domácnosti. Nová vláda složená z ANO, SPD a Motoristů sobě ale její zavedení odmítá. Česko má sice povinnost je zavést, koalice ale prý má plán, jak minimalizovat finanční dopady na stát.
Energie
Kroky vlády ovlivní také koncové ceny elektřiny pro odběratele. Stát totiž nově kompletně převzal placení poplatků za obnovitelné zdroje. Ceny elektřiny nicméně Pražanům poklesly už v minulém roce.
V Praze klesají ceny plynu i elektřiny, teplo zdražuje. Emisní povolenky budí obavy |
Pražská energetika (PRE) v listopadu zlevnila elektřinu PRE o deset procent a o osm také plyn. Ze strany PRE jde už o několikáté snížení cen v řadě v průběhu posledních let. Ani tak se ale dosud nevrátily na úroveň před energetickou krizí, oproti které jsou vyšší zhruba o 60 procent.
Zlevnit se koncem roku rozhodla také Pražská plynárenská. „Po několikanásobném snížení prodejních cen v uplynulé době a při zohlednění inflace lze říci, že jsme takříkajíc „na dohled“ cen před začátkem energetické krize,“ sděluje mluvčí společnosti Miroslav Vránek.
Vláda odmítá nové emisní povolenkyNová vláda složená z ANO, SPD a Motoristů sobě bezprostředně po svém ustanovení učinila rozhodnutí, která ovlivní konečnou cenu energií pro odběratele. Především rozhodla, že stát na sebe od 1. ledna převedl placení poplatků za obnovitelné zdroje (POZE), což by ho mělo vyjít na 17 miliard korun. Doposud část tohoto poplatku platili přímo lidé. I s DPH to pro ně znamenalo 600 korun navíc ke každé spotřebované megawatthodině elektrické energie. Pro průměrnou domácnost to znamená, že ročně zaplatí za elektřinu zhruba o dva tisíce méně. „Záměr přenést financování POZE na stát byl vládou avizován ještě před jejím nástupem do funkce, proto jsme byli na tuto změnu připraveni. Díky to- mu, že nové usnesení stihla vláda přijmout hned na svém prvním řádném zasedání, vydával ERÚ změnové cenové rozhodnutí ještě v loňském roce, a nižší regulované ceny tak odběratelé platí již od 1. ledna 2026,“ vysvětluje Jan Šefránek, předseda Energetického regulačního úřadu. Neznamená to ale, že by skutečná cena elektřiny klesla. Jen poplatek zaplatí stát z peněz, které předtím vybere od lidí prostřednictvím daní. Kromě POZE vláda také odmítla zavedení nových emisních povolenek ETS 2, které měly dopadnout právě na domácnosti. Česko má nicméně ve vztahu s Evropskou unií od roku 2028 povinnost je do našeho právního řádu implementovat. „Je připravený scénář, abychom naprosto minimalizovali jakýkoliv negativní dopad na ČR,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Karel Havlíček. |
