Dlažba na střeše budovy chrání sluneční plachtu před větrem.(24.06.2020)

Dlažba na střeše budovy chrání sluneční plachtu před větrem.(24.06.2020) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Žižkovská dominanta je prázdná, před demolicí se ještě část věže pronajme

  • 27
Ústřední telekomunikační budova v Olšanské ulici, která ční téměř sto metrů nad Žižkovem, je prázdná. Než půjde k zemi, budou v ní dočasně kanceláře, nebo výstavy. Opuštěnou ústřednu si prošel redaktor MF DNES s fotografem.

Dlouhé prázdné chodby působící trochu postapokalyptickým dojmem, opuštěné kanceláře a velké sály, ve kterých namísto bývalých rozvodů hlasových a datových sítí nyní jen trčí uřezané dráty. Tak to nyní vypadá v Ústřední telekomunikační budově na Žižkově, na jejímž místě chce developer Central Group stavět tři obytné věže od architektky Evy Jiřičné.

Dosavadní nájemce, telekomunikační společnost Cetin, se ze zastaralé budovy již téměř kompletně odstěhoval a žižkovskou „Štrougalovu věž“, která začala fungovat v roce 1980, teď čeká ještě několik let omezeného provozu, než půjde k zemi.

„Po obvodu jsou bývalé kanceláře a uprostřed sály, kde byly spojovací technologie. Odtud byli přímo spojováni zákazníci se sítí,“ říká při prohlídce budovy vedoucí technik údržby Dalibor Popelka. Celý komplex se skládá z několika navzájem propojených částí.

Technologická část má patra vyšší než zbytek stavby, takže může být pohyb po jednotlivých podlažích trochu bludištěm. „Tady řídil Cetin svůj provoz. Seděla tu spousta lidí,“ komentuje Popelka prázdné dohledové centrum, kde operátoři sledovali výpadky v síti.

Technologie se nacházely ve středu budovy B a také v telekomunikační věži, jejíž nejvyšší bod sahá do výšky 96 metrů nad zemí. Po vystěhování Cetinu věž současný majitel dočasně zakonzervuje.

Central Group má v plánu budovu zbourat. K tomu vzhledem k povolovacím procesům nedojde dříve než na konci roku 2024. Do té doby hodlá investor zlomek komplexu pronajímat. 

„Od 1. srpna tady budeme nabízet k pronájmu kanceláře nebo showroomy. Jsou tu také dvě vybouraná patra. Ta necháme, tak jak jsou, s tím, že si tam nájemce může udělat třeba galerii nebo velkou předváděcí místnost v industriálním duchu,“ popisuje mluvčí Central Group Ondřej Šťastný. 

Kanceláře, kam se budou moci nastěhovat například startupy nebo začínající firmy, budou v budově A. Zbytek komplexu zůstane prázdný. „Technologickou část zakonzervujeme, protože je nevyužitelná a vytápět a udržovat ji by bylo drahé,“ dodává Šťastný.

Demolice bude zdlouhavá

Pokud nakonec skutečně dojde k demolici, bude to pro developera poměrně náročná práce. Budova je totiž protkaná azbestem a bourání se musí řídit přísnějšími bezpečnostními pravidly. Komplex se bude muset demolovat po částech s tím, že odbouraná část se musí vždy na čas zakrýt. 

„Bourání jednoduché nebude, samotná demolice potrvá zhruba rok a půl. A bude i finančně náročná,“ vysvětluje Šťastný s tím, že náklady na odstranění komplexu se mohou pohybovat v řádu stovek milionů korun.

Starou ústřednu nahradí rozvlněné věže

Ze vstupní haly už se přestěhovala také mozaika z roku 1980 nazvaná Člověk dobývající nové horizonty vesmíru, která v době svého vzniku stála půl milionu československých korun. Celkem čtyři metry vysoké a devět metrů široké dílo vytvořil italský umělec Sauro Ballardini, mimo jiné i autor mozaiky ve stanici metra Florenc.

Poté, co se do budovy nastěhovala firma O2, ocitla se mozaika za sádrokartonem. „Mozaiku jsme nechali odinstalovat a teď se bude opravovat specializovanou firmou na restaurování takových děl,“ říká Šťastný. Budoucí umístění mozaiky však zatím není známo.

Central Group chce na místě budovy stavět až sto metrů vysoké věže, které v rámci architektonické soutěže navrhla Eva Jiřičná. Budoucnost projektu zatím není příliš jasná. Developer totiž nejprve potřebuje změnu územního plánu, aby mohl stavět obytné budovy. Tu si Praha 3 podmínila vznikem dopravní a urbanistické studie, která ověří, že území takovou intenzitu výstavby snese.

V okolí žižkovského nákladového nádraží totiž developeři stavějí nebo plánují stavět až dvanáct tisíc bytů. „Z hlediska dopravního a urbanistického potřebujeme doložit, že projekt bude fungovat. Musíme se nejprve dohodnout, kolik bytů tam může být. Až potom se můžeme bavit o tom, jak plánované budovy vypadají,“ uvádí starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09). Institut plánování a rozvoje teď připravuje zadání urbanistické a dopravní studie pro oblast Olšanské, která se má začít zpracovávat v září.