Blíží se konec roku 1910. Dělníci Brázda, Filip a Volný pracují na běžných opravách čáslavského kostela svatého Petra a Pavla. Jednoho dne objeví ve zdi cihelnou nadezdívku, zhruba metr vysoký i hluboký výklenek. Druhý den ráno už pod dohledem archiváře Josefa Dlabáčka opatrně nadezdívku odbourají a odkryjí výklenek. Nalézají v něm hromádku kostí, poškozenou lebku, kus kameninové mísy a cár látky.
Že by mohlo jít o Žižku, naznačovala levá očnice, která byla poškozená, pokleslá a prasklá.


















