Graubner, který poutní mši sloužil jako pražský arcibiskup poprvé, na úvod poutníkům řekl, že déšť je sice nepříjemný, ale je rád, že se nenechali zahnat. V prvních slovech kázání zmínil, že žijeme ve zvláštní době. „Máme mimořádnou svobodu i blahobyt tak vysoký jako dosud nikdy, v sousedství však zuří válka, která má ekonomický dopad i na nás a nahání nám strach,“ pronesl.
Připomněl, že ani v době svatého Václava nebylo snadné zajistit mír. „Se smutkem a zahanbením myslím na hlasy některých našich spoluobčanů, kteří se zlobí třeba na rozhodnutí šetřit v zimě teplem kvůli válce na Ukrajině a argumentují tím, že jde o snížení komfortu, na který mají právo,“ řekl. Stejná lidská práva podle něj mají i lidé na Ukrajině, v Sýrii a dalších místech.
Mše se zúčastnili mimo jiné místopředseda senátu Jiří Růžička (TOP 09), místopředsedkyně poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN), další senátoři a poslanci, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) a zástupci armády a velvyslanci.
Mezi poutníky byli i manželé Sasínovi ze Strážnice u Uherského Hradiště, přijeli mikrobusem s dalšími lidmi, vyráželi dnes v 5 hodin. „Je to úcta ke svatému Václavovi, jezdíme sem několik let,“ řekli.
Mariánské náměstí a jeho širší okolí bylo uzavřeno pro dopravu, lidé museli svá vozidla zaparkovat na okraji města nebo v menších postranních ulicích. V davu byli skauti a sokolové, na pořádek dohlížely desítky policistů.
Nedaleko náměstí u Domova sv. Václava nabízely poutníkům teplý čaj a malé občerstvení zaměstnankyně charity. Poutníci, kteří chodí do Boleslavi pěšky, jsou nejčastěji z Prahy. „Ráno ve čtyři hodiny sem dorazila skupinka mládeže, tak jsme jim nabídli azyl, prý vyráželi z Prahy v devět hodin večer,“ řekla ředitelka domova Ivana Otřísalová.
Jarmark, kostýmy
V kryptě sv. Kosmy a Damiána v bazilice sv. Václava je od 13 do 17 hodin vystavena lebka sv. Václava, kterou budou střežit duchovní a členové Hradní stráže.
Kromě poutní mše se dnes koná i řada dalších akcí, například na náměstí středověký jarmark, večer ve 20 hodin vyjde náměstím Svatováclavský průvod, lidé v kostýmech budou představovat družinu sv. Václava. „Očekáváme, že se do něj zapojí kolem 200 lidí,“ řekla spoluorganizátorka poutě Zdeňka Tichá.
Poslední dva roky byla pouť v omezené podobě. Loni byla Národní pouť na Tetíně na Berounsku, deset dní před svátkem svatého Václava, místo tradiční poutní mše na Mariánském náměstí se konala slavnostní bohoslužba v opravené bazilice sv. Václava. V roce 2020 byla mše na náměstí omezená kvůli koronavirovým opatřením.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.
Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.
