Do jedné z nejoblíbenějších a největších zelených ploch hlavního města, Stromovky, do jara zamíří 142 nových stromů. Výsadbu lesníci naplánovali do dvou etap.
„První část jsme dokončili na podzim loňského roku, během níž do největšího pražského parku zamířilo 105 nových stromů. Dalších 37 dřevin přibude letos během jarních měsíců,“ popsala zásahy Petra Fišerová ze společnosti Lesy hlavního města Prahy (LHMP), která pečuje o zeleň v metropoli.
Nově jsou v zemi například ořechovce, lapiny, tupely, magnolie, tisovce, břestovce či duby. Jedná se jak o běžné, tak o méně tradiční či jedinečné listnáče, které doplní skladbu stromů v Královské oboře.
Nové stromy podle projektů lesáků vytvoří souvislou kolekci, která obklopí Rudolfův rybník. „Některé stromy jsou vysazeny coby náhradní stromy za dožívající kosterní dřeviny nebo za ty, které po povodních v roce 2013 podlehly houbovým chorobám a jež jsme z parku museli odstranit. Část stromů jsme vysadili i ve Starém parku, kde rozšíří sbírku domácích i exotických dřevin,“ vysvětlili zástupci LHMP.
Ve škále vysazených stromů představují největší položku oblíbené duby, odborníci jich vysadí 14 druhů, například tradiční dub zimní, dále bílý, kaštanolistý, velkoplodý, černý, bahenní či mexický. Podle expertů mají duby řadu výhod. Základními vlastnostmi jejich dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. „Nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha,“ uvedl biolog Bohumil Dobrovolný.
Místo skládky les
Nová zeleň roste také na opačném konci Prahy, na místě někdejší skládky komunálního odpadu ve Velké Chuchli. Kdysi odpudivé místo, zaplněné odpadem a náletovými dřevinami, se proměňuje v půvabný zelený kout.
Nová zeleň i větrolamy
|
„Odstranili jsme nežádoucí dřeviny a na jejich místo vysadili takřka osm tisíc nových stromů a keřů, které odpovídají přirozené dřevinné skladbě v Praze,“ vysvětlila Fišerová. Do roku 2020 zde lesníci vysadí více než 40 tisíc dřevin.
Zimní období je vzhledem k vegetačnímu klidu také ideálním obdobím pro obnovné zásahy do pražské zeleně. „Kromě podpory mladých stromů budeme odstraňovat stromy nemocné, poškozené větrem či nepůvodní druhy dřevin, které vytlačují dřeviny, jež jsou v pražských podmínkách doma,“ uvedli odborníci.
Například v Rohožníku v běchovickém polesí dojde podle plánu pro letošní rok k odstranění starých, suchých a potenciálně nebezpečných topolů. O kus dál, v hostivařském revíru, mají lesníci v plánu vytěžení břízy či vystříhání náletové třešně a habru.
Projekt pro Hodkovičský lesní úsek počítá s domýcením nepůvodního červeného dubu a zamlazení zeleně. Ve Velké Chuchli se předpokládá vytěžení podrostu habru nebo dokácení borovice černé.
Po likvidaci starých a nemocných stromů však v pražských lesích nezůstanou holá místa. Již letos na jaře je postupně nahradí výsadba sazenic, odpovídající přirozené druhové skladbě pražských lesů.
Ze dřeva houpačky a lavičky
Odborníci využijí také odstraněné dřevo. Jeho kvalitnější část se postupně vrátí do lesů a parků v podobě opravených laviček, altánů a nových herních prvků. Své využití nalezne také dřevo nižší kvality. O jeho zpracování se postará kbelská štípárna a Pražané si ho mohou zakoupit v podobě palivového dříví pro kotle a krby.
Lesy jako zelené plíce hrají důležitou roli v životě města. Stromy spotřebovávají oxid uhličitý a vracejí zpět kyslík, ozdravují životní prostředí a ovlivňují klima.
„Například hektar bukového lesa může za rok pohltit 63 tun prachu,“ uvedla bioložka Zdenka Zavičáková. Vzhledem k letním vedrům a suchům představuje důležitý fakt to, že les tvoří zásobárnu spodní vody. Jeho kořeny zachycují povrchovou dešťovou vodu a pomáhají zajistit její vsakování.
