Na starém razítku hradu Karlštejn stojí nápis: Hrad Karlštejn otevřen návštěvníkům 365 dnů v roce.
I když to neplatí úplně doslovně, patří tato nejnavštěvovanější památka k těm, které jsou pro veřejnost přístupné po celý rok.
"Karlštejn má i svá choulostivá místa, která musí být přes zimu zavřená. Celoročně přístupný tedy zůstává sice jen první okruh, ale právě na něm se lidé o Karlštejně dozvědí nejvíce informací," říká tamní kastelán Jaromír Kubů.
Oblíbeným časem, kdy v zimě na hrad vyrazit, bývají především vánoční svátky. "Dvaadvacátého prosince pořádáme Rybovu Českou mši vánoční. A ty bývají nabité. Každý rok se jich účastní asi čtyři sta lidí," uvádí příklad zimního kulturního vyžití Kubů.
Hrady a zámky, které mají v zimě otevřeno
Pozn.: jde o výběr ze středočeských památek |
Podle něj dorazí na silvestra a na Nový rok až tisíc lidí. Proto tady není nutné od tradičního celoročního provozu upouštět.
Na české památky se jezdí v zimě i ze zahraničí
Z hradů zůstává otevřený například také Český Šternberk. Přes zimní měsíce si však zájemci prohlídku musí předem objednat.
"Na přelomu roku a koncem března, kdy jsou všelijaké prázdniny, máme stejně a někdy dokonce i víc lidí než v létě," tvrdí průvodkyně Kateřina Řeháková.
Výletní autobusy přivážejí v zimě na Český Šternberk zvědavé turisty zejména ze zahraničí. Tvoří asi 95 procent návštěvníků.
V okolí Kutné Hory láká turisty také zámek Zruč nad Sázavou. Kromě zrekonstruovaných zámeckých komnat tu mohou výletníci navštívit i místní galerii, v zrcadlové síni se pak pořádají koncerty. I tady na advent připravují akce.
Hned první neděli rozsvěcování stromku a předvánoční jarmark. Samotným zámkem však přes zimu provádějí pouze skupiny nad deset lidí.
K nám zase až na jaře
Ať už je celoroční provoz na středočeských památkách módou, nebo tradicí, jsou i místa, která nadále zůstanou přes zimu zcela zavřená.
Ovšem ne proto, že by byli průvodci a správci líní. "Památkové objekty, jako je například náš zámek nebo třeba Konopiště, disponují mobiliářem, který nesnese zimní prezentaci. Některé památky musíme temperovat a jakýmkoli provozem by docházelo k prudkým výkyvům mikroklimatu, což by je samozřejmě poškodilo," vysvětluje kastelán zámku Žleby Tomáš Řehoř.
Přestože Sázavský klášter nevlastní příliš obsáhlý mobiliář, nevlídné zimní prostředí vadí i vzácným freskám. "Jelikož klášter stojí na skále přímo nad řekou, je zde přes zimu stoprocentní vlhkost. Kdybychom do vymrzlých místností pouštěli lidi, bude se v nich srážet voda a cenné fresky se zničí," vysvětluje kastelánka Slávka Matoušová.
Dalším důvodem je fakt, že kdyby se měly prostory tisíciletého kláštera temperovat, náklady budou tak vysoké, že by se návštěvníci v příští sezoně nedoplatili. Jeho brány se tedy definitivně uzavřou v půlce prosince.
To, že některé památky zůstávají v zimních měsících zavřené, neznamená, že se ke spánku uložili i jejich správci a ostatní zaměstnanci. Na řadu totiž přicházejí různé administrativní resty, retuše, rekonstrukce, konzervace... Zkrátka práce, na které během hlavní sezony, i když byla o něco slabší než jindy, nebyl čas. A to všechno se musí stihnout do dubna.
